Jiný Svět / BTS / ✓

9. Kapitola - Dcera

~^~

„Nemůžu uvěřit, že se stalo něco takového..." Vyslovil Jin a chodil ze jedné strany místnosti na druhou. Byl nervózní a nemohl se uklidnit. „Nikdo to nemohl tušit, Jiné." Odpověděl mu Hoseok, který pro změnu seděl v křesle a díval se do země. „Na co tu vůbec čekáme? Já mu pomoct nemohu. A co když se Yoongi už nikdy nevzbudí?" Jin se začal stresovat. „Tohle vůbec neříkej, Jine. Nesmíš takhle přemýšlet." Řekl mu Hoseok s ostřejším tónem hlasu a lehce pozvedl svou hlavu. „Nesmíme takhle přemýšlet..." Zašeptal a zabořil svou tvář do svých dlaní. „Máš pravdu..." Jin se zastavil v chůzi, povzdychl si a sedl si na druhé křeslo, které bylo naproti Hoseokovo. V místnosti nastalo ticho. Jin přemýšlel nad jakýmkoliv kouzlem, které bylo léčivé, ale nemohl na nic přijít. Hoseok se mezitím alespoň modlil, aby se Yoongi probudil.

Po pár chvílích Jina naštvala jeho neschopnost a sykl. Zvedl hlavu a podíval se na Hoseoka, který byl celý ztrápený. „Co budeme dělat?" Hoseok se koutkem oka podíval na Jina a když uviděl, že se na něj vzpřímeně dívá, zvedl svou hlavu od svých dlaní a podíval se mu do očí. „Já... netuším. Musíme se ale připravit na nejhorší." Jin lehce přikývl a oba se následně podívali směrem k posteli, která stála kousek od nich. „Je to už několik dní, co je v tomto stavu. Tohle... tohle se nikdy nestalo." Tentokrát na náznak souhlasu přikývl Hoseok. Yoongi nikdy předtím neztratil vědomí při mazání vzpomínek nebo něčeho podobného. Pomalu to vypadá, jako by byl v kómatu. V místnosti znovu nastalo hrobové ticho.

Dveře z místnosti se rozletěly. Stála v nich udýchaná Mira. „Yoongi." Vyslovila poprvé jeho pravé jméno, zatímco hluboce vydechovala, jako by právě uběhla maratón. „Miro?" Jin se postavil a byl překvapen, že Miru vidí v plné síle. „Ještě si nás pamatuješ?" Hoseok byl také překvapený, ale zcela jiného důvodu. „Musím vidět Yoongiho! Kde je?" Zněla, jako by jí na tom závisel celý život. Pořád se nemohla uklidnit a jediné, co ji teď zabraňovalo ve spadnutí, byla zárubeň dveří, o kterou se pevně držela. Jin se na ni starostlivě podíval, ale nakonec ji ukázal postel a nechal ji projít. Mira se podívala na jeho nataženou ruku, ukazující na postel a když si uvědomila, že na ní Yoongi leží, rozeběhla se k ní. Po jednom boku této veliké postele padla na kolena a snažila se ihned vstát. Když však viděla Yoongiho, který nehybně ležel na posteli, našla si jeho ruku a tu mu silně stiskla.
„Yoongi... promiň mi to." Zašeptala. „Díky tobě jsem našla místo, kam skutečně patřím. Můj život mezi normálními lidmi byl strašný, ale od té doby, co ses ukázal, jsem věděla, že mě zavedeš tam, odkud doopravdy pocházím..." Rozpovídala se. „Děkuju a omlouvám se." Po tváři ji stekla slza. Když Yoongi lehce hýbl svou rukou, Mira nadějně zvedla svou hlavu a snažila se zvednout ze svých kolen. Doufala, že se vzbudí. Ale ani po několika chvílích se nic nestalo. Miře steklo pár dalších slz po tvářích, které se snažila setřít svým dlouhým rukávem od krátkých tmavších šatů, které zde dostala, ale čím více se snažila je setřít, tím více se jich na její tváři objevilo. Nakonec se čelem opřela o hřbet Yoongiho ruky, kterou držela a znovu zašeptala to jedno slovo, které ze svého celého srdce chtěla, aby slyšel: „...děkuju."

„Miro... ty víš, že tohle není žádná pohádka." Jin si povzdychl a přišel k ní o pár kroků blíže. „Nechci být hrubý, ale tvé slzy ho nezachrání." Mira se na něj otočila. „Já vím." Vzlykla a setřela si zbylé slzy, které ji tekly po tvářích. „Ani jsem neměla v plánu se rozbrečet." Zasmála se přes všechny ty slzy a ve své mysli si nadávala za to, jak je slabá, že se takhle zbaběle rozbrečela.
Miru v tu chvíli napadlo něco nového. Zvedla se, předklonila se tak, že byla těsně nad Yoongiho hlavou a než to udělala, zašeptala: „Jestli to nebude fungovat, budu si připadat vážně jako blázen, který věří na pohádkové věci." A políbila ho na rty. Jak Jin, tak i Hoseok nečekali, že se odváží na něco takového, ale nechali ji, ať to vyzkouší. I když oni sami tolik nevěřili na pohádky, Miry nápad jim dal špetku naděje, že by to mohlo fungovat.