Jiný Svět / BTS / ✓

11. Kapitola - Diskuse

~^~

„Královno." Král ji oslovil, když vešel do místnosti, ve které již seděla na jednom konci dlouhého stolu. Jakmile ho Královna také spatřila, oslovila ho a přikývla na náznak pozdravu. Král si ihned po tom povšiml mladé dívky, která stála hned po boku Královny. Měla dlouhé, světlé vlasy a krásné šaty, které ji ladily k jejím vlasům. „Takže tohle je tvá dcera?" Řekl, jakmile se usadil. K jeho boku se ihned postavil i Namjoon a po Králově druhém boku o pár kroků dále stála i Eunji. „Ano. Nedávno se vrátila zpět do své rodné země." Odpověděla mu a s úsměvem se podívala na Miru a zpátky na Krále. Byli připraveni diskutovat.

„Rozumím, že tu pravděpodobně jsi kvůli diskusi, kterou jsme minule nedokončili." Začal Král. Na jeho tváři se mu vytvořil úšklebek, který po celé toto setkání nezmizí z jeho úst. „To ano. A také bych si ráda promluvila o démonovi, který údajně zaútočil na mé mágy." Král ihned věděl, co tím myslela. Nebyl sice překvapen, že to ví, ale myslel si, že mu to možná projde. „Ah, ano. Za to se samozřejmě zdvořile omlouvám." Odpověděl ji s vyceněnými zuby. Nemohl si při tom pomoci neukázat své špičáky. Královna se zavřenýma očima přikývla a poté se mu podívala hluboce do jeho tmavě zbarvených očí. „Omluvu přijímám, i když by nebyla potřeba. Jen mě zajímá, proč tvůj démon tak udělal i když ví, že útočit je zakázáno." Při povídání pomalu vzhlédla k Namjoonovi, který také moc dobře věděl, o čem mluvila.
Namjoon pootevřel ústa a chtěl se omluvit, ale k němu zdvižená ruka jeho Krále ho zastavila. „Nenecháš vinného mluvit?" Řekla s lehkým posměškem ve svém hlasu. Král mezitím svou ruku položil zpět na opěradlo. „Proč bych měl? Přece jsme se setkali, abychom mluvili my dva, ne mí poddaní." Na tváři se mu při tom vytvořil pohled, který nenaznačoval nic dobrého. A mířil přímo na Miru, která z něj byla vyděšená.

„Jeden z vašich démonů nám kdysi ukradl z Knihovny Zakázaný deník. Bohužel netuším, jak se dostal skrze ochrannou magii, která ho chránila, ale už tehdy tím porušil smlouvu, kterou jsme mezi sebou měli. Doufám, že už jsi ho za ty tři poslední diskuse, co jsme měli, našel." Královna zvážněla a opřela se o stůl, u kterého seděla.
„Ale ano! Pořád samozřejmě hledáme a bude rázně potrestán za svůj čin, Královno." Král se zasmál. Samozřejmě, že lhal. Nikdy ho za tu dobu, co toto Královna poprvé zmínila, nehledal. Proč by také měl, když se zmocnil tak důležitého předmětu jako je Zakázaný deník? Měli ho ve svém světě, dokud nezmizel v tom lidském.
Královna si povzdychla a opřela svou hlavu o opěradlo židle. „Alespoň můžeme být rádi, že je zpět v našem světě." Král byl touto zprávou překvapen, ale nedal to na sobě znát. Netušil, že se už našel po tom, co ho oni ztratili.
A Eunji byla jediná, která touto informací nebyla zaskočena, což znamená, že o tom pravděpodobně věděla. Namjoon o tom také věděl, protože to byl on, kdo Ztracený deník našel společně s Jiminem, ale nepodařilo se mu ho přinést zpět do jejich světa. 

„Pojďme ale mluvit o tom, kvůli čemu tu doopravdy jsme.." Navrhl Král. „Jelikož se vaše dcera, Mira, pokud si dobře vzpomínám na jméno, byla nalezena, tak předpokládám, že bude další Královnou?" Královna přikývla. „Dokud se nenaučí všemu, co zameškala. Co váš syn? Nebo bude váš nástupce snad Namjoon?" Lehce se uchechtla nad představou, že i přes to, že má žijícího syna, by předal korunu někomu jinému.
„Pokud se uráčí můj syn vrátit, tak ano. Už se několik měsíců toulá, chová se jako každý druhý démon..." Povzdychl si a opřel se o svou ruku na židli.

„Váš syn..." Začala Královna. „Rozumím vám. Nikdy jsem jeho jméno nezmínil před žádným z démonů, kromě tady Eunji, mé pravé ruky." Lehce poukázal na Eunji, která stála po jeho pravém boku. Eunji přikývla na pozdrav. Její modrozelené vlasy vynikaly díky jejímu tmavému outfitu.

Po celou tuto diskusi po tomto probírali Miru, Královninu dceru, a Králova syna s neznámým jménem a také jiná témata, která museli probrat.

~^~

Taehyung právě odcházel z Jiminova domu a všechny knihy, které měl u něj, přesunul k sobě, nebo v to alespoň doufal. Cesta k jeho vlastnímu domu nebyla daleko, ale když může použít trochu magie, proč by ji nepoužil, že? Celou cestu přemýšlel o dopisu, který Královna poslala přímo Jiminovi. Netušil, čeho se pořádně týká, protože mu ho v ten moment Jimin vytrhl z ruky. Samozřejmě byl pořád zvědavý, o čem se tam psalo, ale podle toho, jak se tvářil Jimin, mu to pravděpodobně v blízké době neprozradí. A i kdyby se k němu vkradl jen kvůli své zvědavosti, Jimin by ho čekal, protože ho zná a ví, že by to udělal. 

„Tady jsi, Taehyungu." Ozval se z dálky před ním velmi známý hlas. Na nikoho horšího už narazit opravdu nemohl. „Namjoone." Oslovil ho a zdvihl hlavu. Když si všiml jeho pohledu, všiml si, že je otrávený. „Co se stalo?" Zeptal se ho. Namjoon se podrbal na hlavě a povzdychl si. „Šel jsem společně s Králem a Eunji, Královo pravou rukou, na setkání s Královnou. Byla tam i její dlouho ztracená dcera, Mira." Vysvětlil mu stručně. „A? Co se stalo? O čem se Král s Královnou bavili?" Vyptával se.
„Ále, jen ze začátku řešili, jak zmizel Zakázaný deník a potom mluvili o svých potomcích. Král říkal, že jen Eunji zná jméno jeho syna. Je to zvláštní. Netuším, proč by to chtěl Král skrývat." Taehyung nad touto diskusí přemýšlel. Co jiného ještě mohli probírat? 

„To je všechno, co probírali? Nic nového?"  Vyzvídal více. Namjoon netušil, proč ho ta diskuse tolik zajímá, ale hodil to za hlavu a snažil se vzpomenout, co dalšího důležitého probírali. „...Královna se zmínila o problémech, který Král ještě nevyřešil, a potom se také zmínil o její dceři. Ptal se, jestli brzy nastoupí jako nová Královna." Taehyung nad tím pozvedl obočí. „Nastoupí?" Namjoon zavrtěl hlavou do stran. „Ne. Ne teď. Prý se musí doučit vše, co zameškala, jelikož byla celý svůj život v lidském světě." To Taehyunga ani nenapadlo. Je vidět, že si svou dceru dobře hlídá a nenechá ji jen tak vládnout. 

„Co Král? Říkal něco podobného?" Namjoon přikývl a nakonec mu řekl vše, co se na tom setkání stalo. Taehyung byl díky tomu více méně velmi dobře informovaný.

„...A příště se budou domlouvat na nové smlouvě. Dnes se o to lehce pokusili a... kompletně to selhalo. No nic, musím jít, Král se po mně bude určitě shánět. Nikomu to neříkej, Taehyungu." Otočil se a odcházel zpět směrem k hradu. Taehyung nezareagoval, jelikož si srovnával své myšlenky. Když pak viděl, že Namjoon není nikde na jeho obzoru, znovu začal pomalu kráčet zpět ke svému domu.

~^~

Mladý démon čekal ve velmi známém podzimním parku, ve kterém byl naposledy před týdny. Podle dopisu, který dostal osobně od Královny, měl zde čekat, dokud se neobjeví někdo z mágů, aby ho doprovodili do jejich světa.

„Park Jimin?"

Jimin se rychle otočil za hlasem, který ho oslovil. Vlastník tohoto hlasu byla žena s krátkými blonďatými vlasy. Mág. „Ano." Odpověděl ji a o krok přistoupil. Žena mu svou rukou naznačila, ať stojí, kde právě je. „Prosím. Nechceme oba riskovat, ne?"
„Riskovat?" Jimin netušil, co tím myslela. Žena se pousmála. „Nevěřím ti." Díky jejím slovům pak už pochopil.

„Přišla jsi jen ty?" Zeptal se. Žena přikývla. „Nebo jsi snad čekal, že ten dopis je veřejná záležitost? Opravdu si myslíš, že by Královna veřejně pozvala do svého světa démona? Pověřila jen mne, a já doufám, že budeš spolupracovat, Park Jimine." Jimin polkl a s nervozitou lehce přikývl. Nečekal, že by mág dokázal být takhle přímočarý. Vždycky si myslel, že to jsou tajemné bytosti, které vzácně odpovídají nebo mluví, se spoustou hádanek ve větách, které ze sebe vypustí. Nikdy jim proto nerozuměl. 

Žena se skloněnou hlavou a zavřenýma očima k němu natáhla svou levou ruku, odříkala pár slov v jazyce, který Jimin neznal a po jediném mrknutí byli oba na jiném místě. Žena k němu vzhlédla a s úsměvem mu oznámila, kde jsou: 

„Vítej ve světě mágů, démone."