Attention /The Marauders/

1.

Chtěla bych ještě na chvíli upoutat vaši pozornost,

jak jste si už mohli všimnout, k příběhu jsem se po dlouhé době konečně vrátila a je teď ve fázi přepisování. Kapitoly budu přidávat postupně, jak je budu stíhat přepisovat.

Moc Vám děkuji za veškerou podporu!

Párkrát jsem zatřepala očními víčky a otočila se na druhý bok. Mírně jsem pootevřela oči a podívala se na paprsky, které skrze závěsy pronikaly do pokoje. Otočila jsem se zpět a můj pohled se stočil na hodiny, které svými tmavými ručičkami ukazovaly něco před půl desátou.

S nevěřícným pohledem jsem se prudce zvedla a rychlostí neřízeného camrálu začala zmateně pobíhat po pokoji, ve snaze doběhnout čas a co nejdříve se dostat na hodinu. Stresem rozklepanýma rukama jsem si přetáhla tričko přes hlavu a hned ho nahradila školní košilí, u zapínání nejnutnějších knoflíčků jsem si zároveň přes hlavu přetahovala kravatu a následně se co nejrychleji oblékla i do sukně. Nejspíše se ani nemůžu divit, že jsem zaspala. S mým spacím režimem to jednou přijít muselo.

Poupravila jsem si kravatu a naklonila se ke kosmetickému stolku se zrcadlem, abych si své mírně vlnité vlasy sepnula skřipcem a alespoň trochu zakryla, jak moc rozcuchané ve skutečnosti jsou. Na nic jiného jsem teď bohužel neměla čas. Ve spěchu jsem popadla tašku, potřebné pergameny a se znechucenou myšlenkou toho, že jsem si ani nevyčistila zuby jsem sáhla po klice.

Proběhla jsem společenskou místností a různými chodbami jsem se konečně blížila k učebně kouzelných formulí. Snažila jsem se udržet si alespoň trochu kyslíku v bolavých plicích a hlavně nezpomalovat ve svém tempu.

Zaspala jsem jen párkrát, naposledy asi ve 4. ročníku. To jsem ještě byla na pokoji s Hannah a Emily, svými nejdražšími přítelkyněmi, které jsem kdy měla. Teď jsem v pokoji sama. Časem jsem si zvykla, že ve zdech, ve kterých se tak často odrážel smích mých kamarádek, už slyším jenom své, občas až moc hlasité myšlenky. Seznamování se a navazování konverzací nikdy nebyl zrovna můj šálek kávy, jsem spíše tichý typ člověka, kterého vidíte s knihou v ruce a nemáte potřebu ho oslovit. A tak jsem se sama nikdy neodvážila pokusit se sblížit s někým jiným, myslím, že by to ani nemělo smysl.

Hannah se přestěhovala zpět do Francie k matce, a tak znovu navštěvuje Krásnohůlky, což je tamější dívčí škola. V dopisech se nejednou rozplývala krásou francouzské architektury, sílou spjatého dívčího kolektivu a obecně kouzlem školy, které vás očaruje již při samotném procházení se po meruňkových chodbách s velkými skleněnými tabulemi a balkóny. Několikrát jsem měla chuť přivázat se k noze Ophelie, své sovy, a nechat se odnést až k Hannah do Francie, schovat se v jejím pokoji, a zkrátka prožít všechna ta kouzla školy a krásy Francie, o kterých mi tak často píše. Z několika důvodů by však tento plán nikdy nevyšel, nemyslím, že se někomu podařilo odcestovat z Anglie do Francie přivázáním se k sově a předstíráním, že je kusem pergamenu.

Nějakou dobu po jejím odchodu jsem po svém boku měla Emily, to už však věci začaly být chladné. Naivně jsem se snažila věřit zoufalé představě, že je stejně zraněná, jako jsem byla já, a že nakonec najdeme komfort jedna v druhé, ale myslím, že ve skutečnosti jsem pouze doufala, že změna jejího chování byla zapříčiněná něčím, jako byla bolest. To by totiž znamenalo, že se stále zajímá, že jí na věcech záleží a že něco stále cítí. Pravdou však bylo, že už nemohla cítit méně. Definitivně jsem o ni však přišla až při jejím vyhození ze školy. Nikdo z vyučujících se k věcem nikdy přímo nevyjádřil, ani samotný Brumbál nevysvětlil opodstatněnost svého rozhodnutí, jako kdyby se snad ani nikdy neuskutečnilo, bylo to, jako kdyby se najednou slehla zem a veškerá její prezence ze dne na den vymizela. Věřte mi, tohle období je pro mě stále jako v mlze a několik událostí si ani nedokážu racionálně objasnit. Během několika dnů se toho odehrálo mnoho a všechno vyvrcholilo až k mé ubohé snaze vzít věci do vlastních rukou. Tak jsem byla přistižena, jak se vkrádám k Brumbálovi, jako kdybych snad věřila, že se tím něco vyřeší.