♥ Family Forever ♥ (Lourrie)

Kapitola 14.

Chvíli jsme potom ještě seděli s kluky na chodbě, ale bohužel nás vyrušilo zvonění. Kluci si šli ještě pro nějaké učebnice, takže jsme šli do třídy s Lukem sami. Ano kluci chodí s náma do třídy.
Když jsme vešli do třídy po zvonění tak na nás všeci koukali jako kdyby nás nikdy neviděli. Kluci už byli ve třídě, asi jsme se s Lukem neměli stavovat ještě v bufetu aby jsme ve třídě byli dřív, co už no.
Šli jsme k lavicím a Luk mě zavedl k volné lavici, která byla šikmo od něj.
''Tak tady si sedni. Sedím hned tady, skoro u tebe, ale i tak doufám, že nás učitelka rozesadí a budu ještě blíž k tobě.''
Vše co říkal jsem poslouchala, ale neodpovídala. Byla jsem hrozně vystrašená. Když jsem se konečně rozkoukala vešla učitelka do třídy a my si všeci stouply na pozdrav. Pak učitelka dala znamení, že si máme sednout.
Koukala po třídě a dívala se kdo tu je a kdo ne.
''Kde je Tomlinson a Horan?'' zeptala se.

Když viděla, že se nikdo nemá k tomu aby jí odpověděl tak se začala zajímat o mě.
''Tak ty jsi tady nová viď?''
Jenom jsem přikývla měla jsem z ní respekt. Byla taková. Nevím. Taková ta učitelka, která se chová jako kravka, ale nechci ji předem odsuzovat.
''Tak se nám představ.'' řekla celkem ironicky.
Stoupla jsem si a šla jsem sama od sebe k tabuli abych se mohla představit.
''No konečne někdo kdo je slušně vychovaný.'' podívala se na třídu.
Tomu se Luk jenom uchechl.
''Máte nějaký problém Hemmingsy?!'' stoupla si a opřela se o svůj učitelský stůl.
''Ne.'' prohodil Luk.
''Když se mnou mluvíte tak si laskavě stoupněte. Je velmi nevhodný takhle se mnou mluvit! A to nemluvím vyjímečně jen k Hemmingsnovi třído!''
Všeci byli radši zticha.
Když už jsem byla připravená, že o sobě něco povím tak si Luk stoupl a začal protestovat.
''Tak jo, já si klidně stoupnu když s vámi budu mluvit jestli chcete. Jo a když jsme u těch slušností tak se paní učitelko něříká lidem přijímením, ale jménem. Přijímením je to velmi neslušné. A byl bych rád kdyby jste mi tak neříkala. A myslím si, že když si já dokážu stoupnout když s vámi mluvím tak i vy nám neříkat přijímením!'' protestoval.
Učitelka si jen něco pro sebe zabručela a Luk si vítězně sedl. Po chvíli mi ukázala rukou, že můžu začít mluvit.
''Jsem Perrie Edwards. Je mi 19 a pocházím z jednoho vzdáleného města. Bydlím tady sama a přestěhovala jsem se abych se osamostatnila.''
''Můžeme se tě zeptat na pár otázek?'' zeptala se učitelka už přijemným hlasem.
''Klidně'' panebože co to melu. Nechci aby se mě na něco ptali.
Koukla jsem na Luka pohledem 'dostaň mě odsud, prosím' a na oplátku jsem od něj dostala povzbuzující úsměv. Aspoň, že tak.

Napřed se ptaly holky:
''Proč zrovna Londýn?''
- ''Nevím.''
''Tohle je tvoje přírodní barva vlasů?''
- ''Ano''
''Máš sourozence?''
- ''Ano, sestru a bratra.''
''Kde bydlíš?''
-Zatím v hotelu, ale brzy se už budu stěhovat do bytu.
''Máš nějaké koníčky či záliby?''
- ''Ráda zpívám, cvičím a celkem i tančím. A když jsem byla doma tak jsem jezdila na koni. A dost mě baví moda.

A pak začali kluci:
''Cvičíš na zadek?''
- ''Nepovím, neřeším.''
''Máš tetování?''
- ''Ne.''
''Chceš tetování?''
- ''Asi ne. Aspoň ne teď.''
''Kolik jsi měla kluků se kterýma jsi byla v postely?'' po téhle otázce Luk zbystřil a nastavil vražedný pohled na toho kdo se mě na to ptal. Myslela jsem, že ho zabije.
-''Tohle řešit nebudu.'' Po mojí odpovědi se Luk trochu uklidnil.
''Jsi zadaná?''
- ''Ano.'' uculila jsem se podívala jsem se na Luka, který se taky culil.
''A kdo je ten šťastnej, který má tohle krásný tělo?''
Zase jsem myslela, že ho Luk zabije. Sice to byl jinej kluk, ale i tak. Líbí se mi, že tak žárlí je to roztomilé.
''Luke. Tenhle krásnej Luk Hemmings.'' poukázala jsem pohledem na Luka.
Třída ''Oooow.''
U některých holek šlo vidět zklamání, že Luk už není single. Aspoň ví, že je můj!

''No tak myslím, že stačí.'' řekla učitelka a ukázala na mou lavici ať si jdu sednout.
Když jsem si sedala otevřely se dveře.
Do dveří vešel Loui a Niall. Byli hrozně udýchání asi běžěli celou cestu od Louiho.
''Kde jste byli!? Běžte si sednout a máte štěstí, že jste plnoletí. Kdyby jste nebyli tak jste už u ředitele a vysvětlujete mu váš pozdní příchod!'' nadávala učitelka.
''Promiňte.'' šepli oba naráz a sedli si do svých lavic.
Niall seděl v druhé lavici u okna a za ním hned Loui. V páte lavici taky u okna seděl Calum. Uprostřed ve čtvrté lavici předemnou seděli Michael a Ash a u dveří ve čtvrté lavici Luk.
Když se kluci usadili začala učitelka mluvit. Moc mě to nebavilo. No spíš vůbec. Biologii nemám ráda a navíc když na ni máme takovou kravku. To bude vážně sranda.
Dělala jsem, že mě to baví, ale vůbec. Jen jsem nechtěla aby si o mě hned na začátku pomyslela něco špatného.
Podívala jsem se na Luka a tomu to bylo už úplně jedno. Byl opřený o židly a jakoby na ní ležel a hrál si s tužkou.
Ash psal něco do deníku, Michael si psal po rukách. Calum spal. Loui se ji snažil poslouchat, ale taky mu to moc nešlo. Mlela hrozný kraviny. A Niall jedl. Nevím co teda ráno dělali, že přišli pozdě.
Podívala jsem se na hodiny a ještě 20 min asi tady umřu.
Když už jsem si myslela, že vážně umírám tak se zpustil školní rozhlas kde mluvil ředitel.
''Louis Tomlinson hned do ředitelny. Opakuju Louis Tomlinson hned do ředitelny. Musí něco vysvětlit.'' cože?!
Celá naše parta se na Louiho podíval a on zase na nás.
 

*Z pohledu Louiho*
Nevím co po mě chce. Nic jsem neprovedl. Ale určitě to není nic extra. Ředitel je v pohodě.
Zvedl jsem se a dal si mobil do kapsy a odcházel jsem ze třídy. Zavřel jsem dveře od třídy a namířil si přímo do ředitelny.

Jedu na lyže do Francie a vrátím se bohužel až za týden a půl. Ale potom budou zase pravidelně kapitoly ♥ xx