♥ Family Forever ♥ (Lourrie)

Kapitola 20.

Otočili jsme se a stál tam kluk, který byl hrozně podobný na Luka. Skoro jako dvojče, ale starší.

''Ahoj Jacku.'' uchechtl se Lukey.
''Omm..'' nevěděli jsme co dělat.
Lukey si po chvilce stoupl, vzal mě za ruku a vedl k Jackovi.
''Jacku tohle je Perrie moje přítelkyně. Perrie tohle je Jack můj bratr.'' představil nás.
Tak to vysvětluje tu podobu.
Jack mě podal ruku na seznámení.
''Jack Hemmings, rád tě poznávám Perrie.'' šibalsky se umál.
''Perrie Edwards.'' usmála jsem se, ale normálně spíš stydlivě.
''Brácha!'' zabručel Lukey jako reakce na jeho úsměv.
''Nojo. Jdu si pro čaj zachvíli za váma přijdu do obýváku.''
''Ne víš co já ti ho donesu. Jaký chceš?'' nabídla jsem se.
''Zelený, prosím.''
Rychle jsem zmizela do kuchyně kde jsem si oddychla.

''Já to tu nedávám.'' řekal jsem si pro sebe, ale asi to slyšela i Liz.
''Neboj, nesníme tě. Ale chápu seznamování s rodinou není moc příjemný.''
''Ani ne, no. Bojím se, že něco pokazím.''
''Neboj. Co ti o nás Luk řekl?''
''No, nevím jestli smím.'' nakoukla jsem do obýváku.
''Smíš.'' pobídla mě.
''Že vás se nemám vůbec bát, že jste milá a ve vztazích ho podporujete. Ale, že kvůli minulosti se mě bude snažit držet Jack od Luka dál a že asi bude pan Hemmings proti našemu vztahu.''
Liz se ke mně naklonila ''Vím, že tě to vystrašilo a Lukey má pravdu přesně tohle se už stalo, ale ta holka byla vyloženě holka, která šla po penězích. Ano byla to jenom kamarádka, ale pro něj. Ona chtěla něco víc a hlavně jeho peněženku. A ty taková nejsi, takže já myslím, že to bude dobrý. A navíc pozorovala jsem vaše seznamování s Jackem a mu ses na 100% zalíbila a Andrew = pan Hemmings bude taky v pohodě. Jen se bojí o rodinu to musíš pochopit. Venku je hodně lidí kteří by mohli o nás vynášet informace, ale to by nebudeš.''
''Jak víte, že to nebudu?'' sakra proč se tak blbě ptám?
''Znám tvé rodiče Perrie.'' když tohle řekla myslela jsem, že mi vypadnou oči z důlků.
''Cože?'' nechápala jsem.
''Znám tvé rodiče. No spíš Andrew zná se s tvým otcem a pak jsme se seznámili všeci nějak. Několikrát jsme přemýšleli, že seznámíme i vás, ale Lukey si nikdy nepřál aby jsme ho s někým seznamovali, takže tak.'' dovysvětlila mi to.
''Aha.'' byla jsem opravdu zaražená.
''Pojď jdeme za nimi.'' usmála se a vzala čaj pro Jacka.


''Zrovna jsem Lukovi řekl, že znám Perrie rodiče a ji znám z fotek.'' rozmluvil se Jack.
Sedla jsem si vedle Luka. Oba jsme měli nechápavé výrazy, protože jsme to nechápali.
''No, svět je malý.'' zasmála se tomu Liz.
''No to teda.'' promluvil Luk.
''Co vám je?'' zasmál se Jack a hodil po nás brambůrek.
''Nic, coby?'' zeptala jsem se.
''Jen jsme překvapení proč se neznáme my dva přes vás, přes rodinu'' doplňovali jsme se.
''Tak ty Lukey si nikdy nechtěl aby jsme tě tahali do seznamování s lidmi, které známe díky spolupráci a rodiče Perrie ji nechtěli nikdy zatahovat do života plného novinářů a bulvátu, takže proto.'' vysvětlovala Liz.
Dnes je vážně zmatek. Musím si promluvit s rodiči nebo aspoň mamkou. Sice jsem se rozhovoru s mými rodiči chtěla vyhnout, ale jak to tak vidím tak jim budu muset opravdu zavolat aby mi to vysvětlili.
''A jak jde hledání bytu?'' upila si z čaje Liz.
Bála jsem se, že bude řeč stát, ale tady se ještě pusa nezastavila.
''No nic moc. Prošli jsme dnes s Lukem několik bytů a není to co chci, takže mi slíbili, že jak najdou něco co by se mi mohlo líbit zavolají mi do té doby jsem na hotelu.'' ochutnala jsem čaj.
Byl vážně dobrý, ovocný s medem.
''Mami jak víš, že hledá Perrie byt?'' nedalo to Lukovi.
''Mluvila jsem dnes s jejími rodiči.'' uculila se.
Jack se nám jen smál, ale moc se mu nedivím vidět naše výrazy tak se asi taky směju.

''Mami my už asi půjdeme ke mně.'' navrhne Luk.
''Bude tady Perrie spát?''
''Ano.'' odpoví Luk.
''...Jestli bych teda mohla.''
''Jasně, že můžeš Perrie. Tvou rodinu už bereme jako vlastní.''
''No hlavně, že jsem o ničem takovém a nějaké rodině nevěděl.'' promluvil drze Lukas.
''Luku.'' zasmála se mu Liz.
Měl našpulený ret a vypadal vážně roztomile.
''No nic my teda jdeme.'' vzal mě za ruku a táhl daleko od nich.
Na schodech jsme uslyšeli jen slabé ''A moc nezlobte! Nerad bych byl strýc a myslím, že mamka se taky ještě necítí na babičku.''
''Na to, že mu je 24 je ještě větší mimino než já.'' zasmál se Luk.
''Na tebe zlato nikdo nemá.'' zazubila jsem se a skočila jsem mu na záda.