Pohled Siriuse
Odešel jsem do své ložnice a natáhl se na postel. Nechápal jsem, proč jsem dělal věci, které jsem dělal. Nechápal jsem, proč jsem políbil Liu, když to je Zmijozelačka.
Poslední dobou mi přišla... přitažlivější.
"To je neuvěřitelné!" polekaně jsem zvedl hlavu a zahleděl se na Jamese, který si utíral falešné slzy.
"Co?" zamrkal jsem.
"Ty ses zamyslel" zasmál se a praštil mě do ramene. "Ani jsem nevěděl, že to umíš. Na co vůbec myslíš?"
Netušil jsem, co mu říct.
"Ale na nic" nakonec jsem jen nad tím mávl rukou.
"Nebo myslíš na jistou Zmijozelskou holku, která tě nenechá chladného" snažil jsem se vypadat v pohodě, ale dost mě znepokojilo, že to uhodl.
"Ne" doufal jsem, že zním klidně, ale podle jejich pohledů se mi to pravděpodobně nepovedlo.
"A proč na ní civíš?" Remus se ušklíbl.
Věděl jsem, že jsem v pasti. Poškrábal jsem se na zátylku.
"No... byli jsme společně dlouhou dobu, takže je to..." ani mě to nenechali doříct.
"Nekecej a mluv" zasmáli se a očekávali na mou odpověď.
"Fajn... Prostě nevím... Já nevím, ale v poslední době na ni myslím. Na to jak jsme se něčemu smáli, jak mi odpustila jednu hovadinu" oba se na mě koukali, jako na idiota. "Teď ji vidím v jiném světle. Není to pro mě Zmijozelačka, ale holka ze Zmijozelu, která je jiná než ostatní nebo mi tak aspoň přijde" koukali na mě s pusou dokořán.
"Kámo, ty jsi v tom až po uši"
Heh 😅 Názory?
S láskou Katt 🐍
