"Zatraceně" zafuněla jsem a sedla si na zem do tureckého sedu.
Vedle mě se ozvalo zakňučení. Otočila jsem se na psa.
"Co?" položil si hlavu do mého klína. Pohlédla jsem na něj a usmála se. "Nečekala bych, že potkám psa" protřela jsem si oči.
Začala jsem ho hladit po hlavě.
"Ty jsi ale fešák" zazubila jsem se. Přetočil se na záda.
Zasmála jsem se a podrbala jsem ho po břichu. Začal vrtět ocasem.
Na chvilku jsem přestala a jen si povzdechla. Měla jsem takovou chuť se ze všeho vypovídat.
"Vždy jsem chtěla psa, ale máma s tátou jsou furt v práci a já v Bradavicích. Proč bych si někdy měla vůbec někoho najít? Psy jsou lepší než chlapi" uchechtla jsem se. "Kolikrát se kvůli nim cítím tak zranitelná" zamumlala jsem.
Koukal na mě a ani se nepohnul, dokud jsem nedomluvila. Vyskočil na štíhlé, černé nohy a přiblížil se.
Usmála jsem se a objala ho kolem krku. Takhle jsme tam ještě chvilku stáli.
"Budeme kamarádi, co říkáš?" pohladila jsem ho po hlavě.
Zavrtěl ocasem a začal mi olizovat obličej.
"No taaaak" smála jsem.
"Uhm ahoj Lio" otočila jsem. Kousek ode mě stál James a docela vyjeveně koukal na černého psa přede mnou.
"Ahoj Jamesi" začala jsem hladit psa za uchem. "Ty víš odkud ten pes je?"
"Žije v Zapovězeném lese" vyhrkl rychle.
"Aha" zasmála jsem se. "Tak mě těšilo." natáhla jsem se k psovi a dala mu pusu na čumák.
Nechápu, kde se ve mně vzala ta výdrž furt psát 😂 Názory?
S láskou Katt 🐍
