"Blacku!" ječela jsem přes celou chodbu, až se na mě několik studentů polekaně otočilo.
"Ano?" opřel se s úsměvem o stěnu a pobaveně sledoval můj růžový hábit.
"Tos pokazil" vytáhla jsem hůlku a namířila mu s ní na krk.
"Klid" uchechtl jsem, ale můj stisk na hůlce jen zesílil. "Odlož to a já ti to odbarvím"
"Já znám lepší způsob, Casanovo" zamumlala jsem a rázem byly jeho černé vlasy ve Zmijozelské barvě. "Snad se naučíš, že si se mnou zahrávat nebudeš" zasyčela jsem na něj a odešla.
"Moonová!" uslyšela jsem za sebou křik, ale jen jsem se smíchem odešla.
**
Seděla jsem ve velké síni, když se od našeho stolu ozval výbuch smíchu. Otočila jsem se na své spolužáky, kteří se smáli a ukazovali ke dveřím velké síně.
Stál tam Black a snažil se vypadat vyrovnaně a taky hlavně klidně, i když šlo vidět, jak se přemáhá, aby po mně nezačal metat kletby.
Brumbál nás mávnutím ruky umlčel a usmál se nad Blackovými vlasy.
"Chci požádat, aby tady potom ještě zůstaly šesté ročníky" zvolal a s úsměvem se znova posadil.
"Co po nás může chtít?" podívala se na mě nechápavě Adele, která do této doby svlékala Pettigrewa pohledem.
"Netuším, ale bude nejspíš zajímavé" pustila jsem se do svého jídla a ignorovala vražedné pohledy zelenovlasého chlapce.
Jen jsem se na něj usmála a zamávala. Dál jsem ho nevnímala a jen si vychutnávala výborné jídlo přede mnou.
Co po nich Brumbál asi bude chtít? 😏
S láskou Katt 🐍
