Sirius Black byl v domě jeho matky, vedle něj seděl jeho kamarád Remus Lupin. Oba byli ticho, každý byl zabraný do vlastních myšlenek.
"Někdo musí vědět, co se tehdy stalo !" vykřikl najednou Sirius a prudce se zvedl. "Není možné, aby jen tak zmizela a nikdo na tomhle podělaném světe nevěděl, co se s ní stalo" Remus si povzdechl a snažil se ho uklidnit.
"Hledali jí všude ! Doslova všude ! Nikde nic" zavrtěl hlavou. "Je považována za mrtvou. Našli její hůlku. Nikdo jí už neviděl" protřel si kořen nosu. Tohle svému příteli říkal dostatečně dlouho, ale on o tom pořád pochyboval.
"Ale ..." chtěl protestovat, ale nic ho nenapadlo.
Opravdu doufal, že jí po té době najde v jejich domě, že jí bude moci znova obejmout, že s ní bude moci být.
Místo toho trčel tady, celé dny se nudil. Aspoň kdyby tady s ním mohl být Harry, ale všichni si mysleli, že je vinný za to, co se tehdy stalo. Nemohl jít jen tak na ulici.
Vystoupal schody nahoru a otevřel dveře do své staré ložnice. Nic se od poslední doby, co tady byl nezměnilo, až na dvě fotky.
Byly ještě z Bradavic. Na jedné z nich byl Sirius se svými přáteli, i když se mu pohled na Petera hnusil, nechal si ji. Byly na ní všichni čtyři Poberti. Tehdy si mysleli, že jejich život bude skvělý, ale to se pletli. Pamatoval si, kdy byla pořízena.
*flashback*
"Kde je Náměsíčník !" vykřikl chlapec s brýlemi. Zrovna díky němu vyhráli zápas proti Zmijozelu, ještě teď se museli smát výrazu Moonové, když zjistila, že Zlatonku chytil první James. Po zbytek dne se nikdo neodvažoval na ní mluvit.
"Tady jsem" objevil se vedle něj Remus. On jako jediný si z dívky legraci nedělal, ale i ho těšil fakt, že vyhráli.
"Pořád se musím smát jejímu výrazu" zasmál se James.
"Jsem zvědavý, kdo s tou fůrií jednou bude chtít být. Představ si s ní bydlet" zaksichtil se Sirius.
"Ani mi nemluv" odpověděl jeho přítel. Oba se znovu zasmáli. "Pojďme se vyfotit" navrhl chlapec. Všichni souhlasili.
*end of flashback*
Sirius si nad touto vzpomínkou povzdechl a podíval se na druhou fotku. Byla na ní jen jedna dívka. Brunetka, která se usmívala. Jen na něj.
Stejně jako na tu předchozí, i teď si pamatoval, kdy ji vyfotil.
*flashback*
"Nech toho" zakrývala si dívka obličej svými dlaněmi. Přesto nepřestal a jen se snažil jí donutit, aby se nechala vyfotit.
"No taaaak ... chci mít památku" uraženě si povzdechl a čekal na její reakci. Popravdě to ani jednomu nevadilo. Bavilo je se navzájem provokovat.
"Prosím tě mě se jen tak nezbavíš" zasmála se dívka a konečně sundala dlaně z jejího obličeje.
To byl Siriuse donutilo znovu zvednout foťák a rychle Liu vyfotit než si to rozmyslí.
"Ani to nebolelo" zamumlal si pro sebe a odložil předmět na jeho noční stolek.
Brunetka zakroutila hlavou a darovala svému příteli polibek na rty.
*end of flashback*
Obě fotky položil na své místa. Chyběli mu. Lia, James, Lily a také Harry, i když věděl, že ho brzy uvidí.
"Kdyby jsi tady byla" zašeptal potichu. "Bylo by to hned lepší" znova se podíval na fotku jeho životní lásky a smutně si povzdechl. Přemýšlel nad tím, co se tehdy stalo, jestli byla ... mrtvá ... tak doufal, že na něj bude čekat společně s Jamesem.
Nakonec nechal po své tváři stéct slzy, které v sobě tak dlouho držel.
První bonusová kapitola je na světě. Snad se vám líbila a byla bych ráda za vaše názory. 📝
S láskou Katt 🐍
