Pohled Siriuse
"Bré ránko" nakláněl se nade mnou James a tvářil se velmi rozpačitě.
"Co jsi provedl ?" zeptal jsem se rovnou.
Když se James takhle tvářil tak něco udělal.
"No ... tak nějak o tobě a Lie ví celá škola" vydechl a rukama si začal bránit hlavu.
"A ?" nechápal jsem jeho chování, co s tím měl společného.
"Já jim to vykecal a tvůj fanklub děvčat, které jsi ... no ... zatáhl do kumbálu nejsou nadšené" ustoupil o tři kroky dál.
"Aha" pokrčil jsem rameny a konečně vstal z postele.
"Nejsi naštvaný?" usmál se Dvanácterák, jen jsem zakroutil hlavou a sledoval jeho záda, když odcházel.
"Pojď jdeme na snídani, čekám ve společence" odpochodoval z našeho pokoje. Převlékl jsem se a šel za ním.
Ve společence se na mě upřely všechny pohledy. Některé byly zmatené a ostatní zase vypadaly, hlavně dámy, že někoho zaavadakedavrují.
"To je to tak zlý ?" ohlížel jsem se. James kývl na souhlas a po zbytek cesty jsme byli ticho.
"Náměsíčníku, jak ti je ?" poplácal jsem ho po zádech.
"Fajn, Tichošlápku" ušklíbl se, ihned mi to došlo.
"Jamesi ty drbno"
"Já tě varoval" pokrčil rameny a věnoval se své snídani.
"To dělá schválně" zamračil jsem se, při pohledu na vchod do velké síně.
"Co zase ?" plácl se můj nejlepší kamarád do čela.
"Ty ne, ale není ta sukně moc krátká ? ... Nekoukej na ní !"
"Tak jak mám posoudit, jestli je nebo není krátká ?!" odfrkl si uraženě. "A je dlouhá jako vždy"
"Ne není" zakroutil jsem hlavou.
"Ale ano je dlouhá jako vždy" pak se na mě otočil.
"To jenom ty jsi žárlivec a myslíš, že všechny hned svádí" Remus ani nezvedl oči od svého talíře, ale ihned to musel komentovat.
"Přesně ... ona je svádí, i když nechce ... AU ! Nemlať mě, Siriusi"
S láskou Katt
