Není lektvar jako lektvar

1.kapitola

"K čertu s tebou, Zabini!"

Zmatení studenti v bradavické Vstupní hale byli nuceni se rozestoupit před hubeným blonďatým chlapcem s bledou špičatou bradou, jenž prosvištěl dveřmi Velké síně následován vysokým mladíkem, kterému se na tmavé tváři usadil zlovolný úsměv.

"Nebuď pitomec! Dělal jsem si legraci, to přeci víš!"

Blonďák se smykem zastavil a přikrčil se za skupinou dívek z druhého nebo třetího ročníku. Ty hlasitě vyjekly a pokusily se uhnout na stranu.

"Byl to tvůj nápad, Draco, sám jsem tě slyšel!"

Dívkám se podařilo s pištěním a chichotáním dostat pryč a Blaise Zabini se přibližoval k blonďákovi s dravčím úšklebkem. Vytáhl malou lahvičku s hustou červenou kapalinou z kapsy a s výsměchem mu ji podal.

"Ty víš, že to je vtip!"

Draco Malfoy couval se zoufalstvím v očích a hlas se mu třásl, když se snažil svého spolužáka přemluvit.

"Ve skutečnosti, Zabini, si konkrétně pamatuju návrh, že Weasley bude dobrý testovací subjekt, možná bys mohl začít pronásledovat jeho."

Vstupní hala se začínala vyprazdňovat. Studenti si uvědomili, že by nebylo dobré dostat se středu jejich střetu. Blonďák, nyní stojící přitisknutý zády ke kamenné zdi, se zoufale rozhlédl po hale.

"Zabini, ty..."

Snědý chlapec se zastavil, vypadal uraženě.

"To je od tebe neslušné, Draco."

Volnou rukou zamířil ke kapse a blonďák doopravdy zpanikařil.

"Blaisi, ne, já to tak nemyslel."

"Petrificus Totalus!"

Draco přivřel oči vteřinu před tím, než ho kouzlo zasáhlo a on na místě ztuhl s vražedným výrazem ve tváři.

Bastarde.

"Draco, vím, co si teď myslíš."

Zatracenej sadistickej bastarde.

Zabini si vložil hůlku zpět do kapsy hábitu a vytáhl zátku z hlavičky.

"Ale je to pro tvé vlastní dobro."

Jasně, že je. Já tě tak nenávidím, uvědomuješ si to, že jo?

"Ještě mi poděkuješ."

Naser si. Nenávidím tě, nenávidím, nenávidím, nenávi -

"Otevřít ústa!"

A s tím Zabini vlil Dracovi až do krku celý obsah lahvičky. Za zavřenými víčky Dracovy oči těkaly všemi směry ve snaze bojovat s kouzlem. Marně.

"A je to! No, bylo hezké si s tebou zase jednou pokecat, Draco, starý brachu. Uvidíme se za chvilku."

I když to Draco nemohl vidět, zašklebil se, a pak se pomalu vydal pryč směrem ke sklepení, na konci chodby ale nezapomněl přes rameno nedočkavě pronést: "Finite."