Dobrej nápad? Blbost!= DOKONČENO

,,Měl jsi šanci u mě"

Ross

Tři dlouhé roky jsem Carly neviděl. Chybí mi. Není to jako poprvé... poprvé jsem zapoměl a neohlížel jsem se za minulostí, ale teď? Život jde přeci dál...

Ale je to těžký zapomenout... Chci ji vidět! Proč jen jsem jí řekl, že je nula? Chtěl jsem ji chránit. To jí nedošlo? Nechci, aby se trápila. Musím jet za ní a omluvit se. Odpustí mi? Toď otázka.

Carly

,,Už bych chtěla domů Zuzy" klepala jsem na Zuzyno rameno. Neslyšela, byla totiš zaneprázněná cucáním se s Dennym. Byly jsme na velké párty ani nevím čí byla. ,,Zuzy já jdu!" Křikla jsem, ale pořád neslyšela. ,,Díky za odpověď" odcházela jsem.

Už jsem byla u našeho domu, ale zastavila jsem se. Před domem jsem viděla osobu, stála pod lampou. Přišla jsem blíž a hned chtěla odejít... ,,Carly počkej!" ,,Nech mě být Rossi, sklamal si mě" ,,Nechci aby jsi byla nešťastná" ,,Já jsem v pohodě" ,,Nevypadáš" ,,Ne já v pohodě jsem! Jenže ty ne! Vyčítáš si to! Jenže tentokrát říkám ne! Tentokrát ti neodpustím!" Řvala jsem na něj a měla jsem slzy na krajíčku. ,,To není pravda" ,,Nevyeítáš si to? Není ti to líto, co si řekl? Jo tak teď mi je o něco líp, díky" obešla jsem ho a pomalu a hlavně potichu otevírala dveře. ,,Carly" chytl mě za zápěstí. Jen jsem se mu vyvlíkla a zavřela. ,,Car!!!" Křikl a klepal na dveře. Klepal hlasitě. Bála jsem se aby nevzbudil rodiče. Otevřela jsem tedy. ,,Co po mě chceš, co tak najednou?" ,,Car, já se ti omlouvám, vážně mě to mrzí chtěl jsem tě jen chránit" ,,Vážně chránit? Pěkná blbost!" Bouchla jsem z dveřmi. ,,Mě to vážně mrzí" ,,A co po mě chceš?" ,,Odpuštění" ,,Na to zapomeň" ,,Car, já, já celý ty tři roky nemyslel na nic jinýho než na tebe, Car já tě miluju" ,,Schovej si ty slova pro někoho, koho nikdy nesklameš, kdo tě bude milovat stejně jak ty ji" ,,Říkala si že mě taky miluješ" ,,Přeřekla jsem se chtěla jsem říct, že tě nenávidím" ,,Car, prosím, dej mi jeden večer, vše napravím" ,,Měl jsi šanci a tu si promarnil" ,,Měl jsem šanci v showbisnisu!" ,,Měl si šanci u mě..." Sklapl, koukal na mě jako sůva z nudlí, nevěděl, co říct.

Ross

,,Měl si šanci u mě..." tímhle mě dostala. Nevěděl jsem, co říct, co dělat. ,,Mám šanci i teď?" Přiblížil jsem se na pár centimetrů od ní. ,,Nemáš" řekla smutně a stekla jí slza po tváři. Jemně do mě strčila a odešla do vnitř. Já ji zranil, hodně. A taky mě to hodně mrzí, ale jak jí to jen dokázat...