~1.Kapitola~

304 14 1
                                    

Ráno jsem se vzbudila strašně brzo, asi proto, že jsem se už těšila na holky a vlastně i kluky.

A musím přiznat že jsem byla zvědavá i na ty dva nový.

Šla jsem do koupelny. Většinou si jen vyčistím zuby, opláchnu obličej a nanesu trochu makeupu a jdu se převléknou.

 Osprchovala jsem se, dala si stíny, řasenku, a lesk na rty a pod to všechno samosebou makeup 

Nevěděla jsem co na sebe, asi 30min jsem se hrabala v šatní skříni.

Nakonec jsem si vzala roztrhané, černé džíny a k tomu crop-top s nápisem My live is music.

Boty jsem vyřešila celkem jednoduše, vzala jsem si své oblíbené Nike.

Ještě jsem musela zavolat své IBFF.
"Ahoj Markét , hele přežij první den školy jo"
"Čusák Ann , jojo jasný, ty taky."
"Tak já už musím, po škole si kdyžtak napíšem OK"
"Jojo papa"
"Pa"

Šla jsem na naše místo počkat na Janie, byla jsem tam o 5min dříve tak jsem si do uší pustila písničky.

Asi za 7minut mi zaklepal někdo na rameno. Pokusila jsem se otočit, ale hned mě Janie objímala.

Strašně jsme se smáli, protože jsme se viděli včera, ale chovali jsme se jakobychomse neviděli 2 měsíce.

Vyrazili jsme do školy, kde Jsme byli  asi tak za 10minut. Cestou jsme si povídali.

"Hele Janie, myslíš, že se kluci změnili?" zeptala jsem se jí
"hele tak to ani náhodou, ty zůstanou pořád stejný debilové. " povedla obočí a já se musela zasmát.

Takhle jsme se bavili celou cestu, až jsme přišli do školy.

V naší třídě, která se samozdřejmě vůbec nezměnila, jsme zabrali místo v předposlední lavici u oken.

Je to naše místo už od 6.třídy, co jsme přestoupili na druhý stupěň.

Šli jsme se přivítat i s klukama, protože to jsou jediný lidi ve třídě, který se s náma bavěj úplně normálně.

Zase jsme navázali na to co bylo loni i předloni. Někdo by tomu mohl říkat šikana, ale my to bereme jako to co nás spojuje.

Zazvonilo a já s Janie jsme šli na místo.

Vešla paní učitelka a kousek za ní vešli ty nejkrásnější kluci co jsem kdy viděla, Janie se na mě usmála.

Kluci měli tak trochu delaší vlasy obarvené na blond. Omg blonďáci jsou TOP.

"Dobrý den děti, chtěla bych vám představit dva nové žáky. Ale vlastně proč bych je představovala já? Kluci řekněte žákům něco o sobě."

Začal ten s delšíma vlasama " Ahoj, já jsem Marcus, ale klidně mi říkejte Mac. Je mi 15 a miluju fotbal"

Ten s kratšíma se usmál a řekl

"Čáááu, já jsem Martinus, ale říkat mi můžete Tinus, nechám to na vás, jinak taky miluju fotbal."oba dva se kouzelně usmáli a já se musela usmát taky

"Tak dobře jděte se posadit, jediné volné místo je támhle vzadu za holkama."
kluci si šli sednout přímo za nás.

Koukla jsem se na holky, který mě šikanujou, viděla jsem, že se jim kluci líbí a závidí, že sedí přímo na náma.

Tak tady mate celkem nudnou část, ještě dneska napíšu další část. Doufám, že se vám příběh líbí ♥♥♥♥♥

Marcus MartinusKde žijí příběhy. Začni objevovat