Marcus Martinus

~9.Kapitola~

Když jsme už byli celkem unavení, Mac navrhl že bychom se mohli jít najíst.

Až v tu chvíli jsem si uvědomila že mám hlad, tak jsem souhlasila.

Zašli jsme do nedaleké restaurace.

Mac si dal hamburger s hranolkama a já si dala zeleninový salát.

Přeci jen se snažím držet dietu.

Jako pití si Mac dal colu a já si dala jablečný džus.

Když jsme dojeli, přišel k nám číšník s účtem.

Vzala jsem vak, vytáhla z něj peněženku a chtěla zaplatit.

Ale Mac byl rychlejší.
"Annie nech to já to zaplatím" řekl mi.

"Tak to ani náhodou, na to můžeš zapomenout" namítla jsem.

"Nehádej se se mnou, stejně každou hádku vyhraju" zašklebil se.

"Hm nojo furt" věděla jsem že má pravdu, vždycky ji má.

I když se známe jen krátce, vždycky měl pravdu. A každou naší 'hádku' vyhrál.

No jo prostě si neumím prosadit svůj názor, s tím bych měla něco začít dělat.

"Ann nemohli by jsme jít už k nám. Abych si tam dal penny a vzal si věci jako oblečení hygienu a tak?" zeptal se mě

"Jo jasně jdeme" odpověděla jsem.

Oba jsme vzali penny boardy a jeli jsme až k Macovi. Jeli jsme bez mluvení, ale potom mi Mac začal vyprávět jeho příhody z dětství.

Najednou mi řekl takovej strašně trapné vtip, ale já jsem prostě debilní a začala jsem se tlemit jako kráva. No jasně že jsem musela hodit hubu, bez toho by to samozřejmě nešlo.

Začali jsme se tlemit ještě víc, já nemohla skoro dýchat, ale pak jsem se trochu uklidnila. A Mac taky, podal mi ruku a pomohl mi se zvednout.

Oprášila jsem si kolena, a dal už jsem radši šla pěšky. Nebudu přeci riskovat že zase spadnu.

Po asi 20ti minutách jsme došli k Macovi domů.

Otevřel dveře a oba jsme vstoupili dovnitř. Vyzula jsem si boty a odložila je tak, aby nepřekáželi.

Šla jsem za Macem, ale ten už se v obýváku objímá s malou asi 10ti letou holčičkou.

Už na dálku bylo vidět jak moc je cute. Měla krásné dlouhé hnědé vlásky a byla drobounká.

Když si mě všimla, tázavě se podívala na Mace.

"Maci, to je tvoje holka?" zeptala se, a já cítila že se začínám červenat.

"No.. ehm.. ne to.. Je jen moje hodně dobrá kamarádka" zakoktával se Mac

A já se jen tak pro sebe usmála.

"Ann to je moje malá sestra Emma, a Emm tohle je moje nejlepší kamarádka Ann." představil nas

"Ahojky Emmo, ráda tě poznávám." řekla jsem tomu malinkému cute stvoření.

Když jsem jí viděla takhle zblízka všimla jsem si že má úplně stejně krásně hnědé oči jako Mac.

"Já tebe taky" odpověděla mi milé, a obejmula mě.

Bylo strašně krásný mít tak milou holčičku v objetí, ale já prostě miluju děti. Tak jsem ji zvedla do náručí a zatočila sem se s ni.

Ona se zasmála. Och bože má tam krásnej smích, tak moc cute a prostě božskej.

Musela jsem se usmát taky.

Takhle jsme tam stáli a smáli se, dokud nás nevyrušil Mac.

"Ehm dámy nerad vás ruším, ale stojíte tu takhle už asi 10 minut a mě už to nebaví. Ann už by jsme měli jít k tobě, začíná se stmívat." oznámil mi a hned dodal "Emmo kde je vůbec Tinus?" malá Emma se na něj jen podívala a ručičkou ukázala na schody.

"Tak to mi mohlo být jasný že zase hraje" povzdechl si, ale tam vtipné že jsme se zase začali smát

"Tinusiiiiiiiiiiiiii" zakřičel zeshora se ozvala odpověď Tinuse "co furt chceš, zbyva 5 minut do konce poločasu,tak neotravuj Marcusi"

"Já jen že dneska spím u Ann, tak si vezmi okamžitě Emm k sobě" zařval Mac

"Ty na to jdeš rychle twl, ne užij si to. A Emmo ty pojď sem nahoru" odpověděl se smíchem Tinus

"ty jseš debilní Martinusi. Emmo tak jdi nahoru."Řekl Mac

" nojo"řekla smutně Emma a já ji pustila na zem

"tak ahoj Emmo" řekla jsem ji a usmála jsem se

"ahoj Ann, zase někdy přijď" oplatila mi úsměv

"jasný že přijdu."odpovedela jsem ji a ona se rozběhla nahoru za Tinusem.

Mac už měl věci u sebe tak jsme se jen obuli a šli ke mě.

Tak dneska trochu delší kapca, doufám že se líbí. ⭐ i koments potěší.,zmenila jsem jméno hl. Postavy. Tak aby jste se neleží, změním ho i v předchozích kapitolách. Ps:omlouvám se za chyby. ❤❤❤❤❤