~4.Kapitola~

252 12 0
                                    

Jen co jsem vešla do dveří, už na mě čekali rozzlobení rodiče. Začalo mi tlouct srdce jako o závod, strašně jsem se bála co se bude dít.

"Ahoj" šeptla jsem vyděšeně

"No nazdar ty krávo, dneska jsi mi měla udělat nehty, potřebuji je mít  do školy" zakřičela na mě má nevlastní sestra který je 16 let.

Je na mě vždycky zlá. Probodávala svýma sytě zelenýma očima.

"Jo Kate udělám ti je, ale teď Jdu do pokoje se připravit do školy", už jsem chtěla jít nahoru do svého malinkého pokoje, ale máma přišla, rozbrečela se a obejmula mě.

Vůbec jsem nechápala co to má být.

" Ehm, mami? Co se děje???",zašeptala jsem se slzama v očích

Nemám ráda když někdo brečí

"Zlatíčko chci si s tebou promluvit" řekla tiše

"Jo,tak půjdeme do mého pokoje? A budu jen ty a já nebo i ostatní", moc jsem nechtěla aby tam byli

"Jen ty a já", celkem se mi ulevilo

Došli jsme nahoru.

Otevřela jsem dveře do pokoje, opět jakžtakž uklizeného, světle modrého pokoje, který mám plný plakátů.

Mamka se posadila na postel a poklepala na místo vedle sebe.

Šla jsem si sednout a v hlavě se mi přehrávalo co by se tak mohlo stát.

Mamka se mi zadívala do očí

" Annie, budeš mít sestřičku nebo brášku, pokusím se něco udělat s tátou, ale nevím jestli se změní. Strašně mě mrzí jak se k tobě chová, každý večer se kvůli tomu hádáme, moc se ti omlovám zlatíčko" ukončila svůj proslov.

Z jejích neskutečně čistých modrých očí začali stékat slzy, bylo vidět že mluví od srdce.

"Mami neboj, já to zvládám, hlavně ty buď teď v klidu." obejmula jsem jí a byla jsem ráda že teď můžu být s ní.

"Moc tě miluju a nechci aby ti někdy ubližoval, jestli to zvládnu on půjde pryč." řekla to tak že by se tomu dalo věřit, ale já tomu nevěřím.

"Taky tě moc miluju mami, říkám že modřiny už tolik nebolí a všechno se zahojí" taky jsem začala brečet, bylo mi to všechno líto.

Když jsme se uklidnili sešli jsme dolů do kuchyně na večeři.

Mamka udělala moje oblíbené Tacos, miluju jí

Tak trochu nudná  část, doufám, že se líbí alespoň trochu, nemám teď moc čas na vymýšlení. Škola, zkoušení, testy atd...

Marcus MartinusKde žijí příběhy. Začni objevovat