~2.Kapitola~

284 12 0
                                    

Kluci se posadili , já s Janie jsme se otočili a věnovali pozornost učitelce.

Asi za 15min mi poklepal někdo na záda, otočila jsem se a Mac se usmál.

Divím se že je dokážu tak rychle rozeznat

"Hele holky, nechtěli by jste jít dnes s námi ven? Ukázat nám to tady a tak?" mrknul Mac  na Tinuse a ten se rozesmál.

"Jo jasně, jdeš s náma žejo Janie?" zeptala jsem se jí

"Promiň Pájí,ale dneska nemůžu mám Lidušku"

"Jo aha, takže mě v tom jako necháš jo? Řekla jsem naoko uraženě

" Kluci tak v kolik a kde?" zeptala jsem se potom

"Hm tak třeba hned po škole" odpověděl mi Tinus

"jo tak jo já jen cinknu mámě že k dědovi nepůjdu"

Otočili jsme  se zpátky dopředu, Janie mi podala lísteček.

Bylo na něm :

hele ty si se zabouchla zejo a nelži mi, víš že to na tobě poznám.

Musela jsem se ušklíbnout, ta holka me fakt zná moc dobře

No jako asi hele jo, ale tak když on Marcus je tak úžasnej bože. A jako tobě se nelíbí ani jeden??? Napsala jsem rychlou zprávu na papírek a podala ji ho

Ne ani ne, já mám jiný styl hele

Jen jsem se usmála a vložila nás první vzkaz do pouzdra, které normálně praskalo,protože bylo plný vzkazů.

Když zazvonilo, měli jsme ještě jednu hodinu a pak jsme mohli jít  domů.

Tu hodinu jsme mluvili o tom co budeme dělat letos ve škole, tak jsem se snažila  vnímat, ale nešlo to, měla jsem plnou hlavu dvojčat a hlavně Mace.

Pod stolem jsem  tajně napsala  mamce, že jdu s klukama ven, protože jsou tu nový, tak jim to tady ukážu atd. Mamka jen napsala, že ok.

Zase trochu kratší část, doufám, že se líbí ♥♥♥♥♥

Marcus MartinusKde žijí příběhy. Začni objevovat