Percabeth

Percabeth- 1 .díl

,,Percy"" volal na mě Cheirón ,, hledal jsem tě, potřebuji s tebou mluvit. Přijď za mnou za 10 min. do hlavní budovy a sám." Nevěděl jsem co po mně chce, ale za 1O minut jsem tam byl. Když jsem přišel Cheirón se tvářil vážně a Pan D. se na mě s lítostí díval což bylo divný, protože Pan D. mě neměl rád.

,, Co se děje ? " zeptal jsem se a maličko jsem se děsil. To mě maličko zaskočilo, protože po výhře na Kronosem a odmítnutí daru co mi nabízeli Bohové jsem byl jako ze železa. Skoro nic mě nevyděsilo... Jo jedna věc tu byla... Vyděsili by mě věci kolem Annabeth ( mojí holky ). Vyděsilo by mě kdyby se jí něco stalo nebo kdyby... No nebudu to přivolávat.

,,Percy... Pamatuješ si na Moře nestvůr ?" zeptal se mě Cheirón. Jak bych mohl zapomenout ? Na to léto nikdy nezapomenu. Charybda, Skylla, Polyfémos, Sirény... no nebudu to rozebírat.

,,Ano pamatuji, ale proč se mě na to ptáte ? Co se děje ?"

Cheirón se na mě s lítostí podíval. nesnášel jsem to už mi bylo skoro sedmnáct a Cheirón ve mně pořád viděl toho malého dvanáctiletého kluka co zabil Mínotaura.

,,Percy, Bohové mi řekli, že by se potřebovali zbavit Polyfémose. Prý se snaží dostat z ostrova a myslím, že by to nebyl moc hezký pohled."

,,S tím souhlasím, ale proč to říkate mně ?" podivil jsem se.

,,Bohové se shodli, že po tom tvém úspěchu proti Kronovi, že by chtěli aby jsi to jel vyřídit ty sám. Vím není to lehký úkol, ale Polyfémos není... No není přátelský."

Bohové a schodnou se ? To se divím... Naposledy se všichni schodli, když usoudili, že bych se měl stát bohem, ale to jsem odmítl. Nemohl jsem je zase zklamat.

,,Jo já vím. Setkal jsem se s ním." udělal jsem xischt, když jsem si na něj vzpomněl ,, přijímám tu výpravu. A koh si můžu vzít sebou ?"

Cheirón povytáhl obočí ,,Percy myslel jsem že ti to dojde, že chci abys jel sám, když jsem požádal jen tebe aby jsi sem přišel."

Vložil se do toho Pan D. ,, Petere Jacksone" zase to popletl ,, Bohové se na tom shodli a ty jsi to teď přijal. Přestaň se upejpat. Kolik je ?"

,,Půl třetí odpoledne" odpověděl mu Cheirón.

,,Výborně" řekl Pan D. ,, Maá hodinu na to aby ses rozloučil a o půl čtvrté tě čekáme s Cheirónem u pobřeží." jakmile to dořekl ztratil o mě zájem a odešel.

,,Slyšel jsi Percy. A teď běž... Měl by sis zabalit.. No a nějak to vysvětlit Annabeth." slítostí se na mě podívaů. ( Zase to udělal ! )

Vyběhl jsem z hlavní budovy a šel hledat Annabeth. Na to jsem nepomyslel. Jak jí to vysvětlím. Určitě bude chtít jet se mnou, ale ona má teď hodně práce s přestavbou Olympu po tom co ho zničil Kronos. Nejdřív jsem šel hledat na lukostřelbu - Nic, do arény - Nic, k pobřeží - Nic. Nakonec jsem to zkusil ve srubu Athény - Bingo !

,,Annabeth !" vyhrkl jsem ,, Potřebuji s tebou mluvit"

,,Děláš jako by tě honila nestvůra, chaluhový mozečku." a začala se smát. Miloval jsem její smích a každým dnem jsme ho miloval víc a víc.

,,Ne to ne, ale..."

Annabeth odložila Didalův laptop a přišla ke mě ,, Co se děje Percy ? Vypadáš vystrašeně."

,,Vystrašeně ? " povytáhl jsem obočí ,, Ty už blouzníš." a usmál jsem se sarkastickým úsměvem.

Annabeth mi vrazila pusu ,, Neodváděj řeč." a usmála se ,, Co se děje ?"

Pomalu jsem jí vylíčil co mi řekl Cheirń v hlavní budově. Když jsem to dořekl Annabeth opustil úsměv.

,,Chci jet s tebou, Percy." vydechla ,,Nemůžeš jet sám. Sám víš jak je to nebezpečné. Já nechci aby jsi jel." objala mě a začala plakat.

,,Ale no tak." pokusil jsem se jí utěšit ,, nic se mi nestane. Vrátím se. To ti slibuji." odtáhl jsem jí a usmál se.

,,Ale Percy za 14 dní máš narozeniny. Stihneš to ?" vzlykla

Políbil jsem jí. Nepřemýšlel a prostě jsem to udělal. Věděl jsem, že je to moc nebezpečné a nevěděl jsem jestli se vůbec vrátím.

Oddálil jsem se ,, Slibuji ti, že se vrátím." znovu jsem jí obejmul a tak jsme vydrželi až do doby než jsem si všiml, že za pár minut je čtvrt na čtyři.

,,Annabeth, musím si jít zbalit a pak se vydat na pobřeží. Doprovodíš mě ?" s nadějí jsem se jí zeptal. Podíval jsem se jí do očí a viděl, že má opravdu strach.

,,Samozřejmně že tě doprovodím" chytla mě za ruku a šli jsme ke mně do srubu. Zbalil jsem si nějaké věci ( peníze, nějaké jídlo, náhradní tričko a hlavně fotku Annabeth )

Když jsem měl zbaleno vydali jsme se ruku v ruce na pobřeží. Cheirń a Pan D. už na mě čekali.

,, No konečně pane dochvilný" řekl Pan D. ,,máte zpoždění."

,,No no" napomenul Cheirón Pana D. ,, zdržel se jen o dvě minuty a má na to naprosté právo." Pan D. jen obrátil oči v sloup.

,,Připraven Percy ?"

Otočil jsem se k Annabeth naposled jí dal pusu a obejmul ,, Já se ti vrátím"

,, To doufám, chaluhový mozečku " Annabet se podařilo usmát ,,chyběl bys mi"

Naklonila se k mému uchu a dodala ,, Miluji Tě" to mi naprosto vyrazilo dech. Nevěděl jsem jak na to zareagovat. Nakonec jsem se vzpamatoval. Pořádně jí políbil a zašeptal ,,Já tebe taky"

,,Přestaňte se muchlovat" pronesl Pan D. ,,nebo budu zvracet"

,, Annabeth ?"

,,Ano ? "

,,Vyřiď Groverovi a Tysonovi, že se vrátím brzy a že se omlouvám, že jsem se nestihl rozloučit."

,,Spolehni se Percy." usmála se ,,Oni to pochopěj. A teď už běž." otočila se a pomalu odcházela. V tu chvíli jsem, ale ještě nevěděl, že ji a Tábor polokrevných nějaký čas neuvidím...

Doufám, že se bude líbit :) Je to volné pokračování. Nijak nesouvisí s knížkami. Předem se omlouvám za chyby a kdyby jste chtěli napíšu i pokračování :)

Tohle je malá ukázka z mého blogu :)) http://topstories.blog.cz/