Percabeth

Epilog

O tři měsíce

Stál jsem a v ruce meč. Kolem mě bylo strašně moc prachu. Rozhlédl jsem se. V místnosti bylo prázdno. Až na jednu osobu přede mnou, která byla vyděšená. Měla k tomu taky důvod. Zabil jsem všechny její nestvůry a teď jsem se chystal zabít ji.

,,Ne..Nedělej to.." vykoktala ze sebe. Já se na ní jenom usmál a namířil si hrot čepele přímo na srdce. Prudce jsem bodl. Osoba přede mnou se svalila na zem a nezvládně ležela na zemi. Zabil jsem jí, ale tím i sebe. Pomalu jsem se sesunul k zemi a dál bylo jen černo.

~

,,Vstávej." kopl do mě někdo. Pomalu jsem otevřel oči.

,,Já nejsem mrtvý ?" rukou jsem přejel po zemi a ucítil trávu.

,,To by se ti tak líbilo. Nejsi. Neřekli jsme ti celou pravdu." podíval jsem se směrem na člověka, kterého jsem celkem rád viděl.

,,Jak to myslíte, Herme ?"

,,Tím, že jsi sis probodl srdce jsi zabil jenom jí a v sobě jenom její část. Nevím jak ti to vysvětlit. Sám jsem to moc nepobral." zašklebil se.

,,Aha.."

~

,,Ne Cheiróne... Pro všechny jsem mrtvý."

,,Ale co-"

,,Ani ona. Nikdo to nesmí vědět."

,,Dobře. Je to tvé rozhodnutí." muž, který mi za posledních 6 let nejvíc pomohl ukončil hovor, protože někdo klepal. Pro mě to znamenalo to, že už ho nikdy neuvidím..

~

Současnost

,,Pane Thomasi ?!" slyšel jsem někoho jak na mě mluví.

,,Aarone ?!" šťouchl do mě Tony. Můj dobrý kamarád ,,Vstávej."

,,Co..Co se děje ?" posadil jsem se. Ve třídě propukl smích, ale jeden přísný pohled paní Thomasové všechny umlčel.

,,Vy jste usnul ?!"

,,Pardon paní učitelku.." začervenal jsem se ,,Moc jsem toho nenaspal."

,,Máte si to dospávat po škole a ne ve škole." mluvila už klidněji. Po pravdě ? Ta škola mi byla ukradená. Přestěhoval jsem z New Yorku do Kanady. Do Ottawy. Byla tu zima, ale to mi vůbec nevadilo. Bydlel jsem tu teprve 2 měsíce a do téhle školy jsem přišel jen abych si zvykl.

,,Takže si příští hodinu napíšeme test. Učte se doma. Je to velmi důležitá písemka." jasně. Zítra sem už nepřijdu. Budu se zase stěhovat. Tentokrát do Španělska. Nemohl jsem zůstat na jednom místě dlouho. Třeba by mě poznali a nebo by přišli na to, e můj občanský průkaz je falešný, pas dokonce i jméno.

,,Aarone.." poplácal mě po zádech Tony ,,Prý se budeš stěhovat."

,,Budu." utvrdil jsem ho v tom.

,,Je to škoda. I když toho moc nenamluvíš .. Celkem jsem s tebou vycházel." Tony se rozhlédl kolem sebe a pak potichu řekl ,,Dokonce i holky si o tobě začali říkat, že jsi fešák.." ušklíbl se.

,,Hmm." moc mě to nezajímalo, protože já měl v hlavě i srdci pořád tu jednu.

,,Ale mohl by jsi se ostříhat." zamračil se na můj porost na obličeji.