Percabeth

11. díl

Percy

Objevila se za mnou Annabeth. Chvíli jsem se na ní díval, ale pak jsem uhnul pohledem.

,,Já spát můžu, ale nechci další sny." sevřel jsem pevně zábradlí, až mi zbělali kloubky na rukách.

,,Aha."

Z hluboka jsem se nadechl ,,Já... Promiň Annabeth. Nechtěl jsem...Nechtěl jsem bejt na tebe hnusnej. Já-" nedořekl jsem to, protože mě Annabeth ze zadu objela.

,,Nech to bejt, chaluhový mozečku. Tvoji omluvu přijímám." otočil jsem se k ní. Podíval se na ní a políbil ji. Odtáhl jsem se a objal ji.

,,Promiň. Jsem vůl."

,,Jsi vůl. Aspoň, že to víš a já ti to nemusím říkat." usmála se. Bylo na ní vidět, že se jí ulevilo ,,Proč tu vlastně jsi ?"

,,Měl jsem sen, probudil jsem se a už jsem žádný sny nechtěl." podíval jsem se na moře ,,Než jsi přišla, chtěl jsem skočit do vody abych se uzdravil a neležel jako slaboch v posteli."

,,Percy !" napomenula mě Annabeth ,,Tohle neříkej. Víš, že nejsi slaboch. Pokud si vzpomínám dobře, tak jsi zabil Polyféma, dva štíry... Sice tě jeden málem zabil," to slovo ,,zabil" řekla, tak... bylo plný bolesti a starosti ,,ale přežil jsi to. Žiješ a jsi tu se-" nedořekla to. Červenala se jako rajče.

Usmál jsem se ,,Žiju a jsem s tebou Annabeth. To je pro mě to nejdůležitější." skočila na mě a políbila mě.

Usmála se na mě ,,Asi jsem ti to už říkala, ale miluji tě, Percy Jacksone !"

,,A já tebe, Annabeth Chaseová." objal jsem jí. Byl jsem rád, že jsme byli spolu, protože jsem bez téhle chytré a zároveň krásné holky nemohl žít.

,,Ehm... Annabeth ? Pustila by jsi mě prosím. Chtěl bych konečně skočit do té vody." usmál jsem na ni. Podívala se na mě a pevněji mi zmáčkla ruku.

,,Můžu jít s tebou ? Můžeš mi udělat vzduchovou bublinu." podívala se na mě. V očích jsem zahlédl strach... Že by se bála, že se mi zase něco stane ?

,,Ale notak... Annabet-"

,,Prosím."

,,Tak dobře." usmál jsem se na ni.

,,Děkuji ti, Percy."

Annabeth

Percy mě vzal za ruku a šli jsme pomalu po molu. Šli jsme mlčky, ale já si úživala toho, že můžu být s ním o samotě. Došli jsme na kraj mola.

,,Připravená ?" přikývla jsem. Společně jsme skočili do vody. Percy mi udělal vzdychovou bublinu abych mohla dýchat, ale pořád se mě držel, protože když se mě Percy držel nemohla jsem být mokrá. Podíval se na mě.

,,Hned jsem tu Annabeth. Potřebuji si jít promluvit s rybami." přikývla jsem. Percy se mě pustil a já byla hnedka mokrá.

,,Super." zamumlala jsem. Viděla jsem Percyho jak mizí v temné vodě. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Nikdo kolem mě nebyl. Zakřikla jsem to. Vedle mě se objevil žralok. Vyjekla jsem. Co tady krucinál dělá ?! Nebála jsem se ho, protože vím že místní žraloci jsou na rozkaz Percyho mírumilovní. Ale tenhle žralok se pořád blížil. Měl jiné oči. Otevřel pusu a vystartoval na mě.