Percabeth

19. díl

Annabeth

Ta cesta byla nekonečná. Připadalo mi jako by ta loď byla pořád na tom samém místě. Nejspíš to bylo tím, že jsem se bála. Bála jsem se, jak zareagují římané. Stála jsem vzadu na lodi, dívala se na oblohu a přemýšlela.

,,O čam přemýšlíš ?" objal mě za zadu Percy. Milovala jsem, když to udělal.

,,O římanech." povzdechla jsem si.

,,Neboj." konejšil mě ,,Máme tady Jasona a ten je prý prétor."

,,Já vím, ale i tak..."

,,Tak o tom nepřemýšlej." usmál se Percy ,,Nech to plavat a řeš to až tam budeme."

,,Tobě se to řekne chaluhový mozečku. Ty nejsi syn Athény."

,,Naštěstí ne." oddychl si Percy.

,,Jak to myslíš ?" podivila jsem se ,,Ty máš něco proti dětem Athény." povytáhla jsem obočí.

,,Ne. Tak jsem to nemyslel." zasmál se Percy ,,Kdybych byl synem Athény, nemohl bych být s tebou, protože by to bylo jinak divný, kdyby...aahh" zaklel Percy ,,Chápeš mě ne ?"

Zasmála jsem se ,,Chápu Percy."

,,Výborně." chytil se za břicho a podíval se na mě ,,Jdeme jíst ? Mám strašnej hlad."

Chytila jsem Percyho za ruku ,,Tak pojď."

Šli jsme do jídelny, kterou Leo perfektně postavil. Na stole bylo všechno co sis řekl. Kolem stolu bylo sedm židlí, ale kvůli Kalypsó se přidělala ještě jedna. Vešli jsme do kuchyně a u stolu seděl Leo a Kalypsó a něčemu se strašně smáli. Jakmile Kalypsó uviděla Percyho, rozzářili se jí oči.

,,Ahoj Percy." pozdravila Kalypsó Percyho.

,,Ahoj." usmál se Percy na Kalypsó ,,Jestli je jídelna plná tak mi-"

,,Nene." skočil mu do řeči Leo ,,Já musím jít na palubu a Kalypsó jde se mnou." Leo na mě mrkl a natáhl ruku ke Kalypsó ,,Jdeme ?"

Kalypsó vstala a za tu ruku Lea chytila ,,Dobře."

,,Děkuji Leo." řekla jsem mu potichu, když kolem mě prošel.

,,Za nic." a oba dva zmizeli.

,,Uf." oddychla jsem si a sedla si.

,,Co pak ?" podíval se na mě Percy.

,,Já tu holku prostě nesnáším." znechuceně jsem řekla.

,,Myslíš Kalypsó ??" usmál se ,,Vždyť je hodná, milá a dokonce i-"

,,Fajn." praštila jsem do stolu a vstala ,,Když jí máš tak moc rád, proč radši nechodíš s ní ?" byla jsem celá rozpálená, ale to jsem ještě netušila co mi na to Percy odpoví...

Percy

,,Jak chceš." odfrkl jsem si ,,Jestli mi to nabízíš, jak chceš." hodil jsem na zem talíř a celej mimo šel na palubu.

,,Co jsem to právě udělal ?" ptal jsem se sám sebe, když jsem šel nahoru po schodech. Annabeth musí být teď mimo, ale zachvíli jí to dojde, ale proč se o to zajímám ?! To ona mi řekla, ať jsem radši s Kalypsó.

,,Sakra." praštil jsem do zdi. Došel jsem na palubu zrovna, když Leo začal volat.

,,Jsme tady !!" křičel u kormidla ,,Všichni sem... Hlavně ty Jasone !" všichni přiběhli na palabu. Annabeth jako poslední. Měla trochu opuchlé oči. Odvrátil jsem od ní pohled a šel za Leem.

,,Kde je ten tábor ?"zeptal jsem se Lea.

Podíval se na mě a ušklíbl se ,,Pod námi."

Leo začal pomalu klesat. Všichni byli nervózní jenom Jason ne.

,,Jdu napřed." oznámil nám Jason.

,,Cože ?" vykulila oči Piper.

,,To není dobrý nápad." řekla Annabeth. Byla už v klidu, ale na mě se ani nepodívala.

,,Musím jít." povzbudivě se usmál ,,Musím římanům říct, aby nestříleli, že tu jsme v míru."

,,Tak jdi." vyhrkl jsem. Všichni se na mě podívali, dokonce i Annabeth ,,Co je ? Jason je prétorem. Koho jiného by měli poslouchat ?" podíval jsem se dolů ,,Navíc... římané vypadají, že chystají útok." všichni se podívali dolů.

,,Máš pravdu Percy." řekla neochotně Piper ,,Tak leť Jasone." povzdechla si. Jason ještě rychle seskočil a políbil Piper.

,,Neboj Piper. Nikdy tě neopustím." u těch slov co říkal Jason mě píchlo u srdce. Jason se rozeběhl a skočil. Byl pryč.

,,No nic." šel jsem ke schodům.

,,Kam deš ?" zeptal se mě Leo.

,,Co ti je po tom." odsekl jsem a odešel dolů po schodech. Měl jsem šílenej hlad, ale ještě jsem neměl příležitost se najíst. Vešel jsem do jídelny a tam seděla Kalypsó. Rakama držela hrníček a koukala se na obsah v něm.

,,Kam koukáš ?" zeptal jsem se. Kalypsó se tak lekla, až málem spadla ze židle.

,,Percy ! Tohle mi už nikdy nedělej !" koukala na mě jako by právě utekla smrti.

,,Promiň." smál jsem se ,,Dám si..." posadil jsem se ,,Hamburger s hranolkama a modrou collu."

,,Modrou collu ? Ta přece ne-" sklapla jakmile uviděla modrou collu u mé ruky.

,,Co tu děláš tak sama ?" zeptal jsem se Kalypsó a zakousl se do jídla.

,,Přemýšlela jsem." vzdychla ,,Kde máš Annabeth ?" rozhlédla se kolem.

,,Tu tady nenajdeš." polkl jsem ,,Pohádali jsme se. Ani nevím, jestli jsme ještě spolu..." přestal jsem mít chuť k jídlu. Chtěl jsem se rozbrečet. Řvát, křičet... prostě něco. Nedělat pořád toho v klidu kluku.

Postavil jsem se ,,Musím jít nahoru. Nebudu tě otravovat."

,,Percy.." Kalypsó za mnou ještě něco říkala, ale já jí už neslyšel, protože jsem už vyběhl půlku schodů. Nakonec jsem ty schody vyběhl, ale byla to fuška. Vkročil jsem na palubu. První mě uviděla Piper.

,,Najedl ses ?" zeptala se mě Piper.

,,Ne. Pořád mě od toho někdo nebo něco odradí. Už jsme přistáli ?"

,,Za pár sekund budeme dole." odpověděl mi Leo od kormidla. Podíval jsem se dolů. Dole to vypadalo už klidněji. Jason asi ty římany uklidnil.

,,Držte se !" křičel na nás Leo. Všichni jsme se něčeho chytli, jenom Annabeth ne. Když jsme přistáli, s celou lodí to cuklo a Annabeth neudržela rovnováhu. Naštěstí jsem byl blízko u ní a stačil jí chytit.

Podívala se na mě ,,Díky." zamumlala. Pomohl jsem jí vstát, ale tím jsme skončili. Annabeth se postavila, odstrčila takovou silo, že jsem si sedl na zem a odešla.

,,Prosim." nevrle jsem řekl. Na palubu přišel Jason s úsměvem od ucha k uchu.

,,Doufám, že jsi nás nepřišel zabít." oprašoval jsem si kalhoty.

,,Neboj." zasmál se Jason a na palubu přišli dva římané. Ti římané, které jsem viděl ve snu...