Běžel jsem ani nevim kam.
Boural jsem do lidí, bylo mi jedno jak na mně pokřikovali, ignoroval jsem je.
Po chvilce jsem doběhl do menšího lesíka.
Sedl jsem si na pařez a pokládal jsem si jednu otázku za druhou.
"Proč?"
"Proč jsem mu taky nevrazil?"
"Proč jsem se rozbrečel a utekl?!"
"Proč mi je tak zvláštně?"
Chvilku jsem tam tak seděl a přemýšlel.
Pak mi to došlo!
"NE!!! TO TAK NENÍ MOŽNÝ!!!"
"Naruto uklidni se."
"Ne neuklidním se!! Ty to nechápeš to to nemůže být pravda"
"Naruto! Uklidni se sakra a přiznej si to!"
"T-to si ale nemůžu přiznat"
"Ale můžeš Naruto"
"A-ale to nejde"
" Ale jde to, nevím proč by to nešlo "
S přemýšlením jsem se sebral a šel domů. Cestou jsem se stávek ještě pro rámen. Cestou jsem potkal Hinatu.
"Ahoj Hinato"
"A-ahoj N-Naruto"
Hmmm zase se červená, když jsem víc přiblížil tak se červenala ještě víc, nemá horečku?
"Hmm Hinato nemáš horečku?"
sáhl jsem jí na čelo.
Zrudla ještě víc. Rajče by ji tu červeň závidělo.
"C-co? N-ne nemám h-horečku"
Jen co to dořekla tak utekla.
"Naruto ty si fakt pako"
"Co tým myslíš?"
"Přijď si na to sám"
Protočil jsem očima a šel dál svou cestou.
Když jsem dorazil domů, udělal jsem ji jídlo (rámec jak jinak)
Šel jsem se vysprchovat a převléct.
Chvíli jsem zase přemýšlel a pak si to přiznal.
ZAMILOVAL JSEM SE DO SASUKEHO!!!!!!
Zdravým u dalšího dílu.
Omlouvám se že dlouho nic nevišlo ale připletla se mi do toho škola.
No omlouvám se za chyby.
ČTEŠ
Proč to musí bolet (SasuNaru) (PROBÍHÁ OPRAVA)
FanfictionJsou už od dětství kamarádi ale také velcí rivalové. Co se stane když k sobě začnou pociťovat city které jsou víc jak kamarádské? Co když jsou ty pocity k nevydržení a musí na povrch? Co když se stane něco co jejich životy už navždy změní? Boy×Bo...
