Proč to musí bolet (SasuNaru) (PROBÍHÁ OPRAVA)

10 Díl

Už jsem skoro usínal, když v tom najednou.......

Někdo vyrazil dveře. Automaticky jsem vstal z postele a postavil se do bojové pozice. Čekal jsem až někdo vejde ale nic. "Sasu co se děje?" uslyším Narutův hlas "Někdo vyrazil dveře ale nikdo nejde. Jdu se tam podívat"  Pomalu jdu ke dveřím a vyjdu ven. Nikdo nikde

Naru pov.
Koukal jsem na Sasukeho. Nedalo mi to. Vstal jsem a šel pomalu za ním. Vyšel jsem ven a rozhlédl se. Najednou se před námi objevil stín nějakého člověka.
"Zůstaň tady" šeptl Sasu a pomalu se rozešel ke stínu. Chtěl jsem jít s ním ale radši jsem nešel.
"K-Kuramo? Jsi tu?"
Nic se neozývalo. Mám strach že se Kuramovi něco stalo.
"Grrr Naruto proč mě budíš?!!?"
"Kuramo jsi v pořádku!! Banebože já se tak bál že se ti něco stalo"
V duchu jsem si oddychl. Kurama je díky bohu v pořádku.
"Jenom jsem spal"
"Kuramo buď připravený jasný?"
"Jo, jo jasný"

Sasu pov.

Pomalu jsem se přibližoval ke stínu. Připravil jsem si katanu
"Kdo jsi?" neodpoví
"Odpověz. Buď to půjde po dobrém nebo po zlém" pořád nic. Tak fajn, půjde to po zlém. Rozeběhl jsem se proti němu. Zmizel.

Naru pov.
Pozoroval jsem Sasukeho. Najednou se ten stín objevil za ním
"Sasu pozor" křikl jsem na něj ale pozdě. Stín ho jednou ranou srazil na zem "Neee!" rozeběhl jsem se k němu ale ted stín mi zatarasil cestu. Byl docela blízko mě ale stejně jsem mu nemohl vidět do obličeje.

Sasu pov.
Pomalu jsem vstal a podíval se směrem k Narutovi. Zase jsem se rozeběhl ke stínu a rozpřáhnu se katanou, tak abych ho probodl. Najednou stín zase zmizí a místo něj probodnu Naruta.

Naru pov.
Katana mnou projede skrz naskrz. Ucítím nesnesitelnou a štiplavou boles v hruďi. Z úst mi začne téct pramínek krve. Podívám se Sasukemu do očí. Steče mi slza a pousměju se. Z těžka zvednu ruku a pohladím ho po tváři.
"M-miluju t-tě S-Sasu" zašeptám a naposled vydechnu. 

Sasu pov.
Začnu brečet. Broboha co jsem to udělal??! Zabil jsem osobu, kterou miluju. Slíbil jsem si že nenecham nikoho aby mu ublížil a pak mu ublížím sám. Chytnu ho a pomalu z něj katanu vytáhnu. Někam jí odhodím. Vezmu si Naruta do náruče. Začnu brečet "T-Taky tě m-miluju Naru" zašeptám. Sednu si na zem s Narutem v náruči. Víc si ho na sebe natisknu. Víc se rozbrečím "N-Ne tohle m-mi nesmíš u-udělat Naru" zašeptám "V-vstávej!" tentokrát zakřičím. Je mi jasné že neodpoví. Nemůže odpovědět.
Sedím tam a držím Narutovo bezvládné tělo.

Po dlouuhé době zdravým u nové kapitoli😅😅 nooo co k tomu dodat, eee jenom nezabíjejte mě prosím. Neplánovala jsem takový konec 😅😅 ale poslední dobou se toho stalo docela dost 😅 eeeee snad se vam tento díl (za který nejsem vůbec pýšná) líbil😅😅 tak u dalšího a zároveň posledního dílu papappa