Bylo mi 12, když se to stalo. Hledal jsem v jednotvárném terénu podvodní skládky ( Chorvati háží do moře vše ) kde se dá najít všechno:
Vrak člunu, lahve od piva, pneumatiky, hromady cihel, jízdní kolo, vrak auta, lodní šrouby, pneumatiky, staré vrše to vše poskytuje chobotnicím hromadu zákoutí a prostoru k lovu a přebývání.
Až jsem zahlédl oko. Ponořil jsem se k němu, v ten moment se vysunulo dosti velké chapadlo. Bodl jsem. Dvě velká chapadla se omotaly o kolo tyče a prudce trojzubcem i mnou cukla.
Chobotnice velká! Co tu dělá? vždyť nejsem ani v 6 metrech.... To je jedno co tu dělá, musí být moje.
Problesklo mi hlavou. To bude na dlouho. A taky že jo. Přetahoval jsem se s ní do oběda. Beznadějně, byla přiliš bojovná, než abych ji vzal do ruky a riskoval kousnutí o průměru asi čtyř centimetrů a příliš velká pro síť...
Chtě nechtě jsem musel na oběd a tak jsem ji nechal být. Ale místo jsem si označil.
ČTEŠ
Filozofie lovu chobotnic
No FicciónKniha pojednává o mém vztahu k chobotnicím a hlavonožvcům obecně. A také o chování chobotnic v různých situacích a o jejich lovu na pobřeží Jadranu.
