"Snídaně!" Ozval se ženský hlas a po pár minutách Louise vzbudil Harry vylézající z postele. Nechal zavřené oči, ale nespal.. Harry chvíli chodil po pokoji aby se probral a pak šťouchl do Louiho "Dobré ráno.. Vím že nespíš." Usmál se a sedl si na postel. Mezitím se Louis vyhrabal z pod peřiny, protáhl se a oblékl si tričko a tepláky. Harry ho chytil za ruku a skoro ho dotáhl ke stolu na snídani. "Tolik toho nesním..!" Vykulil Loui oči na plný talíř míchaných vajíček, fazolí a párku. "Ale sníš." Řekl důrazně Harry a přisunul mu talíř ještě blíž.
Louis se na něj vyčítavě a nechápavě podíval, "Ne, nesním."
Harry se jen usmál a pustil se do svého jídla.
Modroočko snědl trochu fazolí a vajíček, dál už si jen podpíral hlavu, civěl do talíře a rýpal se v něm vidličkou. Celá rodina ho tiše a nenápadně sledovala, když Louis zvedl oči, zrovna se na něj všichni dívali. Pomalu se narovnal, sjel pohledem všechny přítomné a se slovy "Jsem plný." Zmizel v koupelně.
Sedl si na zavřený záchod a z kapsy tepláků vytáhl telefon, měl tam několik zmeškaných hovorů a esemesek.
Eleanor: Jsi u Harryho?
Eleanor: Louisi!
Eleanor: Volala mi Lottie a tvůj táta, proč jim nebereš telefon?! 😐
Lott❤️: Doufám že jsi ok, domů přijeď až se budeš cítit, táta tě chápe. Miluju tě. 💕L.
Cal: Jakej debil jezdi na vanoce metrem na druhej konec mesta, ses v pohode kamo? 😂😂
Cal: nezajdem v patek chlastat?
Louis si zkousl ret mobil dal zpátky do kapsy.
Postavil se a opřel se o umyvadlo, podíval se do zrcadla a chvíli se nehybně sledoval. "Kreténe!" Sykl naštvaně a opláchl si obličej vodou.
"Asi na to nemáš náladu, ale myslel jsem.. Že by jsme se mohli jít někde projít.. Ne?" Usmál se Harry na Louise, který skoro až hypnotizoval televizi pohledem. Chvíli vypadal že Harryho vůbec neslyšel, ale pak se probral z tranzu a vzdychl "Heleee.. To asi ne." Pousmál se a obrátil se zpátky na telku.
Harry zkřivil rty a chtěl něco dodat, ale najednou se na stolku rozsvítil Louisův telefon. Ten ho nevnímal, nebo spíš nechtěl vnímat. Harrymu to nedalo a podíval se kdo mu volá.. "Lou, to je Simon." Řekl vyděšeně, jako by právě viděl ducha. Louis sebou okamžitě cukl a vytrhl mu mobil z ruky aby se sám přesvědčil. "Do prdele." Zatnul pěst a ztlumil televizi, Harry se pomalu odsunul, kdyby se náhodou Loui rozhodl zmlátit něco kolem sebe. Upřeně se na Harryho podíval, jako by čekal na pokyn ať to zvedne, ale nakonec to udělal sám.
"Právě jsem otevřel internet a první co na mně vyskočilo byla tahle zpráva v novinkách. Skončí Louis Tomlinson se svou kariérou? Co se děje s miláčkem kapely One Direction? Fanynky se obávají o jeho zdraví! Co to je?" Řekl Simon ještě docela klidným hlasem.
Harry hodil na Louise vyděšený a zvědavý pohled, ten si pomalu olízl ret a zavřel oči. Po chvíli se nadechl a do telefonu řekl vážným hlasem. "Zrovna sedím na gauči u Harryho doma, je mi zle a ten telefon už dlouho v ruce neudržím, chtěl jsem jít večer chlastat, ale raději budu trávit čas se svým přítelem. Zkus hádat co se děje." Jakmile to dořekl, zavěsil hovor, odložil mobil, usmál se a otočil se zpět k televizi. Harry ho udiveně sledoval, pak se ale uklidnil a přitulil se k němu.
"Chtěl jsi jít pít?" Zeptal se po chvíli.
"Jo. S Calem." Odvětil rychle.
"Loui, já s-" Dřív než stihl Harry něco doříct Louis ho naštvaně přerušil tím, že vztal z gauče "Už chci skončit tuhle zasranou sračku!" Křikl.
Pár sekund se na sebe oba beze slov dívali, dokud Louis neodhodil ovladač na křeslo a s prásknutím dveří se zavřel do ložnice.
Harry to po několika minutách nevydržel a šel za ním. Pomalu se posadil na postel a chtěl v klidu něco říct. Louis ale začal dřív, "Nejsme už v kapele, 1D už teoreticky není, tak proč je modest? Proč je tohle všechno?! Mám už dost! Musí se do nás pořád srát?! Mám se začít starat já o ně?! Asi bych měl!" Chodil po pokoji a hledal něco co by mohl rozbít a nikomu by to nevadilo. "Chlastám, protože jen tak se z téhle sračky aspoň na pár hodin dostanu, protože když se napiju je všechno v pohodě. Pak se probudím a jsem zase tady. Nemůžu tě tahat po městě za ruku, nemůžu ti dát pusu na veřejnosti, nemůžu se s tebou vyfotit a dát to na instagram. Místo toho mně po Londýně voblejzá holka a utíkám od své rodiny. Proč tohle musíme trpět?!"
"Ty víš proč.. Loui." Špitl Harry, snažil se aspoň znít klidně."
"Kvůli pár čurákům co si sedí na vedení a řídí ostatním životy?! Ok. Fajn. Klidně si trpět budu, ale sám! Proč do toho zatahujou naše rodiny? Přátele? Proč?! Já už se nechci dál schovávat za masku Louise který má být šťastný se svou holkou, s Harrym Stylesem se po dobu pauzy nemá vídat a co dál? Hm?! Včera jsem si prohlížel instagram a omylem jsem dal srdíčko na jeden Larry edit, očividně si toho ta holka naštěstí nevšimla, jelikož jsem to hned odliknul. Ten edit byl skvělý. Larries jsou úžasní, tak proč by nám měli ničit životy?! Vidí věci přesně tak jak jsou!"
Harry mlčky seděl a měl co dělat udržet slzy, ten kluk má kurva pravdu, pomyslel si, ale nevěděl co na to říct.
"Jak dlouho? Jak dlouho ještě?" Podíval se na něj Louis doslova zničeným a smutným pohledem.
"Naše životy jsou v hajzlu! Zničili jsme je Harry, zničili jsme všechno kolem nás.. Ale proč? Kvůli slávě? Penězům?"
"Louisi, jak jsme mohli na začátku vědět co se stane?" Chytil ho Harry a posadil na postel, aby se už konečně uklidnil.
"Zlato.. Hi." Usmál se na něj.
"Oops.." Špitl Loui a nakonec se mu na tváři malý úsměv taky objevil.
ČTEŠ
Shut up!
Fanfiction"Nekřič na mně Louisi, já to chápu!" Máchal Harry rukama, když se najednou jeho příteli objevily v očích slzy. "Vidíš to.. Vidíš co to s námi dělá?" Zvedl Louis oči k rozzuřenému Stylesovi, který mu byl vždy oporou a snažil se v těchto chvílích zac...
