Angel's friends ✔

Musíme si promluvit

Sulfus ležel na posteli a hleděl do stropu. Zítra se setkají s profesorkou Temptel. Jen té představy se děsil. Né, že by se jí bál, no z jejich lásky nebyla zrovna nadšená. A profesor Arkan zrovna tak.
Najednou uslyšel klepání na dveře. Proč dotyčný k sakru klepe? Ty dveře se otevřou i samy.

,,Je k sakru otevřeno!" zakřičel a zlostně koukl na dveře.

,,Ahoj, to jsem nevěděla," omlouvala se blondýnka a váhala, jestli má vejít dovnitř.

,,Ahoj, Raf," vyskočil na nohy a poškrábal se na zátylku. ,,Tamto, to...to sem tak nemyslel. Myslel jsem, že si ďábel."

,,Myslím, že ten by se neobtěžoval s klepáním," ušklíbla se a podešla k jeho posteli.

Nikdy tu ještě nebyla. Jednou. Ale to bylo na skok a ona si to tu ani nemohla prohlídnout. A ještě v druháku. Když to tu prohledávali. No teď ten pokoj viděla jinak jako ty roky předtím. Možná je to tím, že teď je tu i Sulfus, možná tím, že chtějí být spolu. Neví. No se zájmem si prohlížela každou hloupost, kterou viděla.

,,Oh, to je nádhera," zvolala a přiběhla k nočnímu stolku.

Byl na něm rámek na fotku ve kterém byla vyobrazená ona jako ďábel a ve středu spolu tancovali na svatbě. A bezpochyby to byla jejich svatba vzhledem k jejím šatům. Pamatuje si to. Jednou se jim to zdálo když byly o Halloweenu v pasti Reiny. Pak se jí to zdálo každou noc co byla doma. Díky tomu se vlastně rozhodli, že půjdou Cestou Proměny. 

,,A jo. To je...Urie mi půjčila svůj foťák na sny. Měla tam nějaké tvoje sny, tak jsem je dal dohromady a vytvořil tohle. Líbí?" zeptal se s obavou v hlase.

,,Je to úžasný. Ale proč ďábel? Pokud vím, tak jsem anděl," usmála se na něj.

,,Já vím. No napadlo tě někdy jak by bylo všechno snazší, kdyby z tebe udělali ďábla?" sedl si na postel.

,,Jak to myslíš?" sedla si vedle něj.

,,Nemusely bychom se skrývat, nikdo by nám naší lásku nezazlíval a nemuseli bychom kvůli hloupé Cestě Proměny přijít o naše přátelé," mračil se do podlahy.

,,Ano, přemýšlela jsem nad tím. No jsem ráda, že ze mě udělali anděla. Kdybych byla ďábel, měl bys jiného protivníka a pokud by to byla holka, Reina by tě přinutila milovat ji. Mě bys bral jen jako dobrou kámošku a ty bys prošel Cestou Proměny s ní," řekla svůj pohled na věc Raf.

,,Tohle mě teda nenapadlo. Je pravda, že tě mám rád i bez toho kousnutí ale Reina by to nejspíš nějak narafičila. Vlastně je nejspíš dobře, že si anděl, i když se tě nemůžu dotknout," mrkl na ni.

,,Ale můžeš. Váhy veta jsou přeci zničené," pokroutila hlavou.

,,Hele, nekaž atmosféru zakázané lásky," zasmál se.

,,Musím s tebou mluvit," zvážněla najednou Raf.

,,Vždyť spolu mluvíme," usmál se.

,,Sulfusi, přestaň. Já to myslím vážně, tak ze sebe nedělej troubu," zamračila se.

,,Dobře, dobře," zvedl ruce nad hlavu na znak vzdání se. ,,Tak o čem chceš mluvit?"

,,O té Cestě Proměny. Před nějakým časem jsem o tom mluvila s holkami. Myslí si, že je to špatný nápad."

,,Vím. I mě to holky říkali. A ty? Myslíš si, že je to hloupost?"

,,Já? Já nevím. Když jsme si to tehdy říkali, myslela jsem, že konečně budu s tebou a šťastná. Ale teď? Teď mám i trochu strach. Co když to nezvládnem? Nedovedu si představit, že tě tam budu muset nechat a odejít. A ty bys tam zůstal, vím, že..."

,,Já to chápu. No žít navždy bez tebe mě ničí. A věř, že můj život bude pěkně dlouhý."

,,Já vím. Ani já nedokážu být dlouho bez tebe. Pak mám vidiny," sileně se zasmála. ,,No nedokážu popřít, že se zhroutím kdyby se ti něco stalo."

,,Raf," chytil jí tvář a koukl jí do očí. ,,Neopustím tě. Nikdy. Nepřijdeš o mě na cestě. Nepřijdeš, jasný. Já nedovolím aby nás nějaké pitominy rozdělili."

,,To nemůžeš vědět," smutně na něj koukla. ,,Co když se něco stane?"

,,Nestane, neboj. Ale nejdřív se na mě musíš přestat takhle koukat, nebo budeme mít na krku další pitomou svatokrádež," usmál se a Raf ho se smíchem objala.

,,Dobře, věřím ti. Ale pokud tě tam budu muset nechat, tak ti jednu fláknu a pak tě kopnu mezi nohy ještě před odchodem," zamrmlala mu do trika a Sulfus se zasmál.

,,Dobře, andílku. Ale teď musíš jít, protože kdyby tě tu spatřila Temptel, tak tě zabije," usmál se a něco jí dal do dlaně. ,,Otevři to až na pokoji."

Raf přikývla a nenápadně se vyplížila z ďábelské strany školy.