Delphi

pokoj

Pohled Harryho

Když jsem se probudil v Bradavicích a vzpomněl si na všechno co se včera stalo šel jsem zkontrolovat děti,všechny tam byli a spokojeně spali kromě jednoho Albuse nevím co se mu zdálo,ale byl z toho nešťastný na obličeji mu hrál smutný až skoro zničený výraz nevěděl jsem proč,pohladil jsem jo po vlasech a vyšel z jeho pokoje. Procházel jsem se hradem a narazil na paní profesorku

,,Proč tu tak bloudíte Potter" zastavila se v povídání a zkoumaným pohledem si mě prohlížela a dodala ,,nechcete si promluvit" přikývl šli jsme do jejího kabinetu. Pokynula mi abych si sednou a já tak učinil

,,Tak co vás trápí pane Pottre?"

,,Trápí mě všechno paní profesorko,to že Voldemortova dcera utekla,to že si nerozumím se svým synem a taky se bojím že Delphi bude stejná jako on."

,,Vím že je to teď těžké a dokud ji nenajdeme můžeme jen čekat a doufat že taková není a váš syn no měl by jste si k němu najít cestu skrz to co má rád."

,, Udělal bych pro něj cokoliv jenže on mě neposlouchá."

,, Pane Pottre udělal by jsem cokoliv pro kohokoliv,ale myslím že Albus potřebuje cítím vaší obětavost,lásku jinak než myslíte vy."

,,Víte co je zajímavé paní profesorko přesně tohle mi řekla tehdy Ginny,ale máte pravdu najdu si ke svému synovi cestu a zastavíme Delphi." řekla jsem v nedějí v hlase

,,To je dobře že je starý Potter je zpátky,ale žádné lumpárny Pottre!" vstal jsem o s rozloučením odešel zkontrolovat jestli je někdo vzhůru jenže všichni ještě spali tak jsem šel po hradu žáci byli ještě pryč a jediní kdo tu byli jsme byli mi,profesoři, skřítci. Jak jsem se tak procházel dostal jsem hlad šel jsem tedy do kuchyně a doufal že tam někdo bude jenže nebyl kromě jedné postavy zahalené v černém plášti která kradla jídlo když si mě všimla začala utíkat.

,, Hned se zastav a vrať co jsi ukradl" jenže ono se to nezastavilo všiml jsem si že měl na černé látce iniciály MR nevěděl jsem co to znamená rychle jsem vyběhl za tím vylezlo to druhý dveřmi,taky jsem jimi vyběhl,ale když jsem je otevřel a trochu se rozhled nikdo tu nebyl začal jsem ohledávat místo jenže žádné stopy toho že by tu někdo byl kromě ukradeného jídla. Rozhodl jsem se že musím jít profesorkou ona to bude vědět.

Pohled Delphi

Malém mě chytil nebo odhalil naštěstí jsem měla masku a plášť jenže nevím jestli neviděl ty iniciály co jsem tam dopsala iniciály mého pravého jména teda života doufám který budu potřebovat no,ale svět se mění a bohužel pro mě čím dál víc k horšímu s lupem jsem vydala zpátky do Tajemné komnaty zase sem těm dveřím řekla něco v hadí řeči aby se otevřely. Šla jsem do svého ,,pokoje" a dala lup na stůl přitom sem rozhořela pochodně,svíčky co jsem ukradla a trochu to tu rozsvítila,konečně jsem si mohla tu komnatu prohlédnout pořádně byla vážně prostorná,studená musela jsem zde nosit bundu kterou jsem měla společně s oblečením v batohu jak tu byla zima z té vody taky jsem před svůj pokoj byl tam i krb aspoň nějaké teplo zakručelo mi v břiše a dala se do jídla.

Omlouvám se za chyby a tady je 550 slov.