Příběh dvou andělů

4.Kapitola - Trénink

Samanta

Ewe to ted' nemá lehké. Zjistit, že jsou její rodiče po smrti není ta nejlepší zpráva. Je vidět, že je měla moc ráda. Ale i přes to ji musíme vytrénovat pro další přežití. V Anglii jí nečeká nic hezkého. Možná je tam méně zrůd ale je tam více banditů. Kdyby jí tam přepadli, musí se jim ubránit. A proto jsme se ještě ten večer dohodli, že ji na cvičišti nebudem vůbec šetřit!

Ewe

Teda, od dnešního rána jsem si myslela víc! Třeba že budu mít snídani do postele, že už to všechno bude dobrý atd. Místo toho to bylo peklo! Vzbudila mě Samanta! A ne tím, že by mě normálně vzbudila nebo přinejhorším propleskla, to není její styl. Ona mi vyleje kýbl studený vody na hlavu! Řekla, že bych měla vstávat dřív a at' se du nasnídat.

   Měli jsme smaženici. Teplé jídlo jsem už dlouho neměla atak to bylo moc milé překvapení. Ohodně milejší než kýbl studené vody z blízké řeky. Nejradši bych se zeptala, jestli nejsou jedovaté ale Dean má zlaté srdce a nic by mi neudělal. Samanta snad taky ne ale je vidět, že je zvyklá jen na Deanovu přítomnost. Musím si ji nějak získat!

  Po snídani mi ukázali jedno super místo v lese. Bylo to jejich cvičiště. Na každym stromu byl sprejem namalovaný terč. U tohodle jsme se zastavili. Samanta si stoupla naproti tak třem- čtyřem stromům a vytáhla nože. Zhluboka se nadechla a házela nože na terče. 9 nožů z 10 se trefili přímo do středu. Ten desátý byl o kousek výš. Dean se začal smát. Samanta po něm hodila výraz jako: Ty-to-snad-umíš-líp? a předala mi nože. Hodila sem první. No ... tak ten letěl trochu mimo terč. Druhej ... twl kam to letěl? Třetí ... Málem sem probodla Samantu!!!!! Čtvrtej ... no tak ten letěl úplně opačnim směrem. Pátej ... jo trefila sem se do stromu! Ale do jinýho! Šestej ... No už je to lepší. Sedmej ... No tak asi ne. Osmej ... jo! Trefila jsem se do správnýho stromu! Devátej ... I do terče! Desátej ... Zase vedle!

    Samanta mi rači ty nože vzala a naučila mě pár cviků k sebeobraně. To mi docela šlo. Kopnout někoho umí každej blbec ne? I když já kopala lidi do nohou a ne do hlavy. To mi trvalo trochu dýl, než jsem tam tu noho vyšvihla. Udeřit někoho pěstí mi taky šlo. To mě zas naučil Dean. A střelbu ... no ... tak jako dobrý ... ale málem jsem ty sourozence zabila.

    Už se stmívalo. Šli jsme domů a dali si večeři. Je makačka trénovat celý den. Zvlášt' těžký to měli Dean se Samantou. Za celou tu dobu, kdy světu vládnou zombíci snad ti dva nikdy nemuseli vynakládat takovou námahu, aby si zachovali svůj život jako dneska. Ale co. Aspon' jsem usínala s tím pocitem, že se světu ubráním.