Nella a Cullenovi

13. Jsem upír

Nella
Viděla jsem prach, který poletoval ve vzduchu, cítila jsem několik různých pachů. Z venku jsem cítila vůni lesa a přírody. Posadila jsem se, než jsem na to kdy myslela a rozhlédla se po místnosti. Byla to nějaká pracovna, pěkně vybavená. U okna jsem uviděla osobu a u dveří. Ve prostřed nich stála další. Rozeznala jsem je hned. U okna stál doktor Cullen, vedle něj Jasper a u dveří Edward. Doktor ke mně natáhl ruku a já přelítla přes celou místnost do rohu. Jak? Tohle byla fakt neuvěřitelná rychlost. Jen natáhl ruku a já musela nějak přeletět celou místnost do rohu. Začala jsem klepat. Co se to se mnou děje? ,,Nemusíš se nás bát. Pomůžeme ti." Pan doktor se ke mně pomalu blížil. Jak dlouho jsem byla mimo? Co je s otcem? Co se se mnou stalo? Byl asi o tři kroky ode mne a natáhl ruku. Natáhla jsem ji a všimla si mé bílé kůže. Chytl ji a já se na něj podívala. Usmál se. ,,Půjdeme dolů. Jsou tam i ostatní a vše ti tam vysvětlíme." Řekl mi a já přikývla. Edward přešel ke mně a chytl mě za druhou ruku. Jasper se na mě slabě usmál a šli jsme dolů. Snažila jsem se jít normálně ale to mi moc nešlo. Moc jsem si toho z minulých vzpomínek nepamatovala. Došli jsme dolů a tam byli doopravdy ostatní. Esme s Rosalie, Alicí a s Emmetem seděli na pohovce a Bella seděla v křesle. Hrála s Emmetem, Rose, Esme a Alicí žolíky. To jsem vytušila z vyložených karet a v ruce. Alice si nás hned všimla. Usmála se a objevila se u nás. ,,Ahoj." Objala mě a ty dva mě pustili. Byla jsem překvapená. ,,A-ahoj..." Pak se odtáhla. ,,Promiň. Nechtěla jsem tě vyděsit." ,,V pořádku." Usmála jsem se na ni. Všichni se mi představili, i když jsem je znala. Nemohla jsem si ale vzpomenout odkud. ,,Pojď se posadit. Vysvětlíme ti, co se s tebou stalo." Slabě jsem přikývla a sedla si do křesla. ,,Nell... Teď jsi upír...." Vypískla jsem a vyletěla do rohu. Hlavou mi probleskla vzpomínka na to, jak jsem se to dozvěděla. Všichni byli na nohou. ,,Nello..." ,,Vy-vy jste taky..." ,,Ano ale neboj se...." Vykřikla jsem a někdo mě chytl zezadu. Zjistila jsem, že to je Emmet. ,,Nello. Nemusíš se bát." ,,Ale co táta? Co mu mám říct? Nemůžu mu přece říct. Tati stal se ze mě upír, nevím co budeme dál dělat. To nejde." Emmet se trochu uchechtl a Carlisle se na něj zamračeně podíval. ,,To budeme muset vymyslet." ,,Co když mu ublížím?" Vypískla jsem a Rosalie  ke mně přešla. ,,Nemusíš se bát. Budeme tě hlídat, abys mu neublížila. Teď ale hlavně budeš u nás, aby sis zvykla na lidskou krev. Slibuji ti, že ho nezabiješ." Přikývla jsem a hodila očima k Emmetovi. Rose se na něj podívala a on mě pustil. Objala jsem si ruce. ,,Musíš se ale rozhodnout, jestli chceš být na lidské krvi nebo na zvířecí." ,,Na zvířecí." Řekla jsem hned a on se usmál. Všichni se usmáli a já trochu taky.