Nella a Cullenovi

73. Zpátky v přítomnosti

Carlisle
Rychle jsem zachytil Nellu a Edward Chloe. Obě omdlely vyčerpáním. ,,Co jim je?" ,,Omdlely vyčerpáním." Odpověděl jsem a vyhodil si ji do náruče. ,,Vezmu je do pokojů." Přikývli a já odešel s Edwardem nahoru. Už ve všech pokojů někdo byl, Edward Chloe vzal do volného pokoje a já Nellu k nám. ,,Mám jim najít nějaké oblečení?" Ozvala se za mnou Alice a já přikývl. ,,Ano." Zmizela a ke mně přešla Esme. ,,Jsem ráda, že ji nic není." ,,Já také." Usmál jsem se a políbil ji. ,,Víš, na co mám chuť?" ,,Sprcha." Přikývl jsem a vzal si ji do náruče. Začala se smát a já ji umlčel polibkem.

Nella
Pomalu jsem se probouzela a otevřela oči. Posadila jsem se a protáhla se. Uslyšela jsem smích a do místnosti vešla Esme s Carlislem. Oba dva měli omotaný ručník okolo těla. ,,Jak se vyspala?" Zeptal se mě Carlisle. ,,Ehm.... Skvěle." Usmála jsem se, oba dva si vzali oblečení a šli se převlíct do koupelny. Pak se vrátili. ,,Alice ti tady přichystala oblečení." Podala mi Esme oblečení. ,,Díky." Vděčně jsem přikývla a usmála se. Vyhrabala jsem se z postele a vzala si to oblečení. ,,Osprchuj se. Počkáme na tebe." Přikývla jsem a šla ke koupelně. Cestou jsem se sebou pěkně flákla o zem. ,,Doprčic!" Carlisle se začal smát a pomohl se mi postavit. Esme vzala to oblečení. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal se se smíchem. Jen jsem zamručela a Esme mi oblečení podala. ,,Tak jo. Chceš tam donést?" Protočila jsem očima a zavrtěla hlavou. Došla jsem tam a svlékla se. Vlezla jsem si do sprchy a umyla se. Vlasy jsem si zabalila do ručníku a okolo sebe si omotala další osušku. Našla jsem tady fén a vyfénovala si vlasy. Pak jsem se začala oblékat. Měla jsem na sobě košili a spodní prádlo. Zakopla jsem o roh, dostatečně se natáhla a něco si udělala s nohou. ,,Ne! Já se na to vykašlu!" Posadila jsem se a podívala se na to. Měla jsem to zakrvácené. ,,Co jsi dělala?" ,,Zakopla." Zavrčela jsem a on se zasmál. Podíval se mi na to a pak si mě vyhodil do náruče. Donesl si mě do pokoje a položil na postel. ,,Mám ti najít kufr?" Přikývl a pomalu mi začal sušit kapesníčkami ránu. Esme odešla. ,,Kde jsi byla?" ,,V 17. století." ,,Líbilo se ti tam?" Zeptal se. ,,Jo. Výborně," odpověděla jsem, ,,jen kdyby nás nechtěli upálit." Začal se smát. ,,Upálit? Doufám, že jsi se nedala." ,,No to ne." Řekla jsem a dívala se na své ruce. ,,Co to máš?" Vzal si ruku a prohlédl si ji. ,,Uštknul mě had. Nic to ale není." ,,Vůbec! Jsi normální?" Řekl a prohlížel si ji. ,,Vždyť to je zarudlé. Budu se ti muset na to podívat." ,,Ježíši. Ty s tím naděláš." ,,Já? Měla jsi mi to říct, víš že můžeš být otrávená?" ,,Bla bla bla." Náhle si mě vzal na klín a zlechtal. ,,Ne! Carlisle...." Začala jsem se šíleně smát. ,,Přestaneš?" ,,Ne." Polechtal mě na boku a já vyprskla smíchy. Dovnitř pak vešla Esme. ,,Copak? Provokuje?" Přikývl a polechtal mě na druhém. ,,Esme!" Vykřikla jsem. Carlisle si mě vzal a položil vedle sebe. ,,Chceš něco?" Tohle bude na dlouho, tohle bude trvat dlouho.