14 Days // l.t. (CZECH TRANSLATION)

Den 3: Louis

Violet šla dneska do školy, bylo pondělí a psala závěrečné testy. Pokoušela se z toho ráno vykroutit, ale přesvědčil jsem ji, aby tam šla, slibující ji, že budu sedět v autě před bránami a čekat na ni, abych se ujistil, že se jí nic nestalo.

Chtěl jsem jít s ní a ujistit ji, že se jí nic špatného nestane, ale nemohl jsem se tam proplížit, jelikož jsem vyšel z téhle školy už před několika lety, ani jsem nemohl předstírat, že jsem student.

Zavolala mi o přestávce na oběd, jak jsem jí řekl, pokud by se něco stalo, chvíli jsem jí uklidňoval, protože nějací spolužáci ji trápili. Bože, když jsem to zvedl, brečela, chtěl jsem tam vejít a uškrtit všechny ty děcka, co jí ublížily, ale místo toho jsem se soustředil na mluvení a dokázal jsem ji uklidnit.

Celou dobu, co nebyla ve třídě, jsme telefonovali; já jsem většinu času mluvil o náhodných věcech, abych ji rozptýlil. Fungovalo to samozřejmě. Musel jsem jí říct pár trapných historek, když jsem byl mladší a to bylo ono, hihňala se a slyšel jsem, jak se usmívala.

Taky jsem se usmíval; věděl jsem, že se usmívala, ten krásný úsměv mě rozesmál a slyšel jsem její smích, který mě nutil smát se s ní. Cítil jsem se sentimentálně a bylo to trochu divné, ale bylo mi to fuk. Tahle holka zažívala peklo a nenáviděl jsem to, když jsem si četl její dopisy s vědomím, že jí nemůžu pomoct; ale teď jsem jí mohl pomoct a bylo mi jedno, co by to stálo.

Zahodil bych můj zpackaný život, nalepil jsem si na obličej úsměv, jen abych ji viděl šťastnou. Koneckonců, zasloužila si to. Viola si zasloužila všechno, co předtím neměla, a udělal bych cokoli, abych to dostala, abych viděl, že žije životem, jaký si představovala.

Nebylo cesty, že bych ji nechal zajít zpátky k jejímu životu, který měla předtím. Byl jsem rozhodnutý jí pomoct, aby měla vše, co chtěla.

Nechystal jsem se porušit svůj slib.

___________

Začínám být z něho v prdeli. :3333333333

Nechcete mi něco sdělit?? :)) Proč myslíte, že to všechno dělá? 

Edited