14 Days // l.t. (CZECH TRANSLATION)

Den 14: Viola

„Violo, musíš co nejdříve přijet do nemocnice."

Přísahám, že jsem přestala dýchat.

„Proč?"

Liam si povzdechl.

„Louis, Violo," potáhl. „Brzy přijeď, dobře?"

„D-Dobře," zašeptala jsem, než jsem zavěsila a vyskočila jsem z postele. Byly dvě hodiny ráno, ale bylo mi to jedno. Srdce mi splašeně tlouklo a doufala jsem, že bude v pořádku; musel být v pořádku, ne?

Dorazila jsem do nemocnice o deset minut později, většinu cesty jsem utíkala. Bylo to jenom rovně po cestě, takže mi to netrvalo dlouho.

Se slzami jsem proběhla dvojitými dveřmi a uviděla jsem Liama v čekárně, hlavu měl v dlaních. Když jsem byla pár kroků od něj, vstal a spěchal ke mně, vtahující mě do pevného obětí.

„Co se stalo?" zašeptala jsem roztřeseně, přičemž vzlyknul, odtahující se, aby si setřel slzy z tváří.

Liam si povzdechl a přiměl mě, abych se posadila na židli, pak se posadil na druhou.

„Violo, nemyslím si, že ti Louis řekl o jeho nemoci, že?"

„Ne." Měla jsme na krajíčku, cítila jsem to. Stalo se něco špatného. Musela jsem Louise vidět. Byl v pořádku, byl v pořádku. Jenom se cítil trochu pod psa...

„Violo, on, on měl tři roky rakovinu v pokročilém stádiu."

Začaly mi padat slzy.

„Měl?"

„Je mi to líto, Vi," zašeptal Liam. „Asi před třemi hodinami zkolaboval a hned jsem ho tady dovezl, ale nebylo nic, co by mohli udělat. U-umřel před dvaceti minutami."

Bojovala jsem, abych se nadechla, a nechala jsem padat mé slzy, kroutila jsem hlavou a tahala jsem se za vlasy. Liam mě k sobě přitiskl a omotal kolem mě paže, ale to nepomohlo.

Louis byl pryč. Můj jediný přítel; osoba, která vše odsunula stranou, jen aby mi pomohl a ujistil se, že jsem byla šťastná av pořádku. Byl pryč. A nerozloučila jsem se s ním, jako s mými rodiči.    

_______

Tak trošku hodně smutku a možná i slziček do úterního večera. Tak jsem se ubrečela, když jsem to překládala, skoro jsem ani neviděla na klávesnici... Je mi to tak hrozně líto, co se stalo... 

Ale trošku něco veselejšího, i když vás to možná nepotěší.:D MÁM DALŠÍ PŘEKLAAD, jooo.:D Jmenuje se Instagram, tak se kdyžtak koukněte, ale teď vás nechám rozdýchávat tento zážitek a já se z toho taky musím dostat... Příště závěrečný epilog.

Edited