Lilya. Princezna, jejíž příběh začal dříve, než se většina dnes žijících narodila. A přesto ji skoro nikdo nezná.
Kniha byla psána od 2. 2. 2018 do 6. 3. 2018.
Stojím v nějakém temném prostoru. Jediné co vidím, je šedá podlaha a všude kolem mě nepropustnou temnotu.
,,Haló? Je tu někdo?" zavolám. Slyším svůj hlas se děsivě ozývat, takže ať jsem kdekoli, je to tu obrovské.
,,...But you were like ignite..." zazpívá temný hlas. Vzápětí se ozve zlý smích a naproti mně se objeví silueta alicorní klisny. Nevidím jí ale do tváře.
,,Copak, bojíš se snad?" řekne pohrdavým tónem.
,,K-kdo jsi?" zeptám se.
,,Znáš mě moc dobře, Lilyo." odpoví a mně se zadrhne dech hrůzou.
,,T-to není možné..." zašeptám.
,,Je. Já se vrátím, Lilyo, já se vrátím!" Poslední slova opět zní s ozvěnou, jako kdyby byla někde daleko a ta temná silueta se rozplyne.
S trhnutím se probudím. Rychle vyskočím z postele a vyběhnu z komnaty směrem k sálu. Je teprve půlnoc. V jedné chodbě se otevřou dveře a z nich vyběhne Luna s Celestiou za zády.
,,Všechno jsem viděla ve tvém snu! Rychle!" křikne na mě a společně všechny tři běžíme do zahrady.
Na opačné straně zahrady uvidíme Twilight Sparkle se svými kamarádkami. Twilight zrovna poletuje nad černou růží v záhonu a bere ji do magie.
,,NEEE!" zakřičím, ale je pozdě. Vlna černé magie srazí princeznu přátelství s ostatními na zem a my jsme stále příliš daleko. Růže se vznese do vzduchu a promění se na černou kouli magie, která se zvětšuje. Když už je dost velká, rozevřou se z ní dvě blanitá křídla a zbytek koule se zformuje do tvaru alicorní klisny vysoké jako Celestia. Má zvláštní tmavou modrofialovou barvu, krátkou hřívu tmavě fialovou, dvě blanitá křídla, fialové oči se zorničkami zúženými do štěrbinek a černou růží jako Cutie Mark.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,To ne..." vydechne Luna a zastavíme se asi deset metrů od skupinky klisen, které tohle zapříčinily. Jedna z nich, růžová klisna s nadýchanou tmavě růžovou hřívou, vypískne: ,,To je Nightmare Moon!"
Světle fialová jednorožka ale řekne: ,,To není ona, princezna Luna je támhle." a ukáže naším směrem. V tu chvíli ale promluví ona děsivá alicornka, která teprve teď přistála na zemi.
,,Vy se mě opovažujete splést s tou nickou, co si říká Nightmare Moon?! Ta nedokázala ovládnout Equestrii ani na hodinu! Já ale ano! Já jsem Darknight Darkness!" zakřičí a začne se pološíleně smát.
,,Co chceš?!" zeptá se odvážně princezna přátelství.
,,Co asi?" řekne pobaveným tónem Darknight, pak jí ale výraz ztvrdne, přivře trochu oči a dodá: ,,Vaši smrt."
,,Okamžitě toho nech, Roselanto!" vykřikne Celestia a udělá krok vpřed. Darknight se na ni otočí a zatváří se téměř nepříčetně.
,,Ty se opovažuješ mi něco přikazovat, Celestio?! Já se ti pomstím, já tě zničím! Vás všechny!" Pak se ale trochu uklidní: ,,Užijte si svoje poslední hodiny v Equestrii. Brzy budete všichni mrtví a Equestrie jen a jen moje!" Během mluvení zamává křídly a vznese se do vzduchu. Pak se opět pološíleně zasměje a vzápětí zmizí v záblesku magie černé barvy. Všichni vyděšeně zůstanou hledět na místo, kde zmizela.
Otočím se na Twilight a málem hysterickým hlasem řeknu: ,,Cos to provedla?!"
