Change my mind

7. Chapter

"No řekl jsem, že jo. Na co se trochu zasmála a pak začala s tím, že se musím líbit každý."

"S tím má, ale pravdu." řekla a usmála se na mě.

"Vy jste se na mě spikli, že?"

"Ne jen mluvím pravdu."

"Takže se ti taky líbím?" zeptal jsem se a Debbie sklopila zrak na zem.

"Ano líbíš." řekla a já se musel usmát. Vlasy které měla v obličeji jsem jí zandal za ucho a tím jsem jí přinutil aby se na mě podívala. A mě se naskytl pohled na její nádhernou tvář, která byla trošku zarudlá. Její oči běhaly po mém obličeji a čekali na každý můj krok. Trošku jsem se k ní přiblížil a zašeptal.

"Nemusíš se za to stydět." řekl jsem a Debbie se usmála.

"Přestávka skončila." zakřičel Zayn.

Pohled Debbie

Zvedla jsem se se sedačky s tím, že půjdu zpátky na podium ale Josh mě chytl za zápěstí a přitáhl k sobě takže jsem si mu sedla na klín.

"Ještě jsme se nedomluvili jak to mezi námi bude." řekl Josh.

"Jak by jsi chtěl?" zeptala jsem se ho a olízla si rty.

"Mohli by jsme to spolu zkusit."

"Dobře tak to zkusíme." řekla jsem a dala mu pusu na tvář. Pak jsem odešla na podium za ostatními.

"No kde jste čeká se jen na vás dva." řekl Zayn.

"Jsme se zapovídali."

"Hlavní, že už jste tady." řekl Harry. Sedla jsem si vedle Tracy a kluci dospívávali poslední písničky.

"Tak co, řekla jsi mu to?" zeptala se mě Tracy.

"Jo řekla." odpověděla jsem a stále sledovala kluky.

"A co bylo dál?"

"Nic, jen jsme spolu začali chodit." řekla jsem jakoby nic.

"Jako fakt?"

"Jo."

"A to mi řikáš jen tak."

"Jak jsem ti to měla říct."

"Kdybych se na to nezeptala tak bys mi nic jako neřekla?"

"Nechci aby to hned všichni věděli."

"Já jsem tvoje sestra. Kdý jsi mi to jako chtěla říct?"

"Dnes večer."

"To ti tak věřim, ale přeju ti to."

"Děkuju. Ale teď se věnuj klukum aby jsi nic neprošvihla." Jen přikývla a odvrátila pohled na kluky. Vždy když se na mě podíval Josh hned se na mě usmál. Zkouška skončila a Josh přistoupil ke mě.

"Nechtěla by jsi někam zajít?" Zeptal se mě na co jsem přikývla.

"My ještě někam zajdeme." oznámil jim Josh a už měl vykročíno k odchodu.

"A kam jdete?" zeptal se Louis.

"Nebojte do osmi jí budete mít doma."

"To bych ti radil." řekl se smíchem Niall. Rozloučili jsme se a Tracy mi ještě něco pošeptala do ucha.

"Né, že budete dělat hlouposti." dořekla a zasmála se.

"Nebudem to bych spíš měla říkat já tobě. Budeš s pěti kluky sama doma."

"Jo ale tři z nich jsou zadaný."

"Jo ale Harry není."

"Radši už jděte." Josh mě chytl za ruku a vedl mě k jeho autu. Otevřel mi dveře od auta a čekal až do něj nastoupím. Poté za mnou zavřel a obešel auto a nastoupil na místo řidiče.

"Viděla jsi už někdy Londýn při západu slunce?"

"Ještě jsem neměla tu příležitost."

"Teď budeš mít." Začali jsme se vzdalovat od arény a jeli jsme do lesa a asi po půl hodině cesty do kopce jsme vyjeli s lesa. A nám se naskytl nádherný pohled na Londýn. Byl opravdu nádherný výhled a to zapadající slunce, které už bylo s poloviny skryté. Vystoupili jsme s auta a sedli si na kapotu.

"To je krásný."

"Tak jako ty." řekl Josh a chytl mě za ruku na co jsem se na něj podívala a jeho tvář se začala přibližovat k té mé. Po pár vteřinách se naše rty spojily.