„Jez, Draco," žádala jej Pansy s důrazným pohledem.
Ze dvou týdnů se stal měsíc a Draco stále neopustil bezpečí svého domova. Prázdným pohledem zíral na zeď a choval se, jako by snad Pansy ani neexistovala. Její slova padala nadarmo, když ji Draco vytěsňoval natolik, že se stala jen nejasným zvukem v pozadí.
„No tak! Budeš hladový!" trvala na svém a vzala jeho obličej do svých dlaní. Pokusila se jej přinutit otevřít ústa, aby mu vnutila aspoň několik lžic polévky, kterou uvařila speciálně pro blonďáka.
Draco ji nechal konat, jak si přála, avšak naprosto postrádal snahu polknout. Jen neustále zíral na zeď před sebou a na chřadnoucí červené růže na nedalekém stolu.
„Vždyť takhle umřeš!" obořila se na něj Pansy znenadání. „To by si Harry nepřál!"
Draco sebou díky jejím slovům trhnul. Konečně se něco dostalo přes jeho obrannou zeď a na rtech se mu zformoval malý zvrácený úsměv. „Ne, nepřál. Ale já ano."
Pansy se zhluboka nadechla a poté, neschopna ničeho dalšího, jen zašeptala: „Oh, bože..."
Ahoj! Máme tu další část. O něco delší, než byla ta včerejší, ale stále se pohybujeme mezi těmi kratšími. :) Jsem ráda, že vás GM baví, a děkuji vám za vaši aktivitu. :')
Makkakonka
ČTEŠ
Gentle Madness - Drarry (CZ) ✓
FanfictionJedná se pouze o PŘEKLAD! Něžně objímal Draca kolem ramen. Hřejivý, voňavý a nepopsatelně příjemný jako čerstvě vypraný kardigan. Aneb příběh, kde je Harry mrtvý - nebo alespoň to si Draco myslí. Všechna práva a speciální díky patří autorce anglick...
