Princess of Vampires III - Their Adventure [DOKONČENO]

[10] Její součást

„ To snad ne," řekla jsem, když jsme přijížděli ke školce, která vypadala jako po velkém výbuchu. Všude byli hasiči a sanitky, kvůli odřeným nebo popáleným dětem. Hned jak jsem zahlédla svojí berušku, nečekala jsem na to, až Zach zastaví, rychle jsem vyskočila a běžela rovnou za ní. „ Fazolko," řekla jsem a přitáhla si jí do objetí. „ Maminko," řekla a svojí hlavu mi zabořila do místa mezi ramenem a hlavou, jak to vždycky dělal Zach. Naučila se to od něj. Podívala jsem se všude okolo a pak mě zarazila jedna věc. Většina dětí byla špinavá, odřená nebo i popálená, ale Stephanie nebyla ani jedno z toho. „ Jsi v pořádku zlatíčko? Byla jsi schovaná, že?" zeptala jsem se jí, ale místo ní mi odpověděla učitelka, která u nás pořád stála. „ Ne madam. Právě že vaše dcera byla přímo uprostřed ohně," řekla mi, já nechápavě pozvedla obočí a dech se mi znovu zadrhl. „ Princezno!" křikl Zach a hned na to jí měl v náručí. Byla na něm více závislá, většinu času dělala stejné věci jako on. „ Je v pořádku?" zeptal se mě a dál jí objímal. „ Je," řekla jsem. Chtěla jsem mu říct, co se ještě stalo, ale sama jsem pochopila, že tu jsou lidi. „ Tatínku pojedeme uf domů?" zeptal se náš drobeček. „ To je samozřejmost. Pojď, dám tě do sedačky ano?" řekl, zvedl jí a jen s kývnutím hlavy odešel. „ Děkuji, že jste se o ní postarala, než jsme přijeli," řekla jsem učitelce a chystala se odejít, ale ona mě ještě zastavila. „ Měli byste se Stephanie dojít k doktorovi. Není možné, aby se jí nic nestalo, když byla přímo v ohni," dodala ještě. „ Opravdu si myslíte, že bych pro svojí dceru neudělala to nejlepší? Radši se zajímejte sama o sebe," prskla jsem po ní a odešla. Stephanie už do téhle školky nevkročí. „ Proč byla na tebe tak hnusná?" zeptal se mě Zach, když jsem přišla k autu, kde zápasil s pásy na sedačce. „ Vždyť ti to už šlo," řekla jsem. „ To ano, ale u té pro menší," řekl a já se musela zasmát. „ Dívej, Tuhle dáš sem, tuhle do té naproti a pak ty dvě do toho prostředního kolečka a zacvakneš," řekla jsem a všechno tak udělala, dokonce jsem dostala pusinku na tvář od fazolky. „ Ta fúrie řekla, že se nedokážu postarat o svojí dceru, ještě mi řekla, co mám dělat," řekla jsem Zachovi, když jsme nastoupili. „ Nemůžeme jet k normálnímu doktorovi," řekla jsem. „ Doktor na akademii vyšetřuje i malé děti. Technicky je akademie od šesti let," řekl Zach. „ Tak tedy pojedeme tam," pověděla jsem a Zach se rozjel.

„ Tak pojď, princezno," řekla jsem a vytáhla Stephanie. „ Maminko?" zeptala se mě. „ Ano broučku?" ozvala jsem se jí. „ Jsi jiná," řekla mi a já se zastavila v chůzi. „ Cože?" nechápala jsem. „ Más v sobě miminko," pověděla a já se zakuckala. „ Jak to víš?" zeptala jsem se. „ Cítím to," řekla jen a svojí hlavičku položila na mé rameno. Na to už jsem nic neřekla a vešla do akademie. Došli jsme až k doktorovi, který nás bez problémů přijal. „ Tak co pak trápí tuhle roztomilou dívenku?" zeptal se a posadil jí na velké lehátko. „ Dnes se stal ve školce, kde byla požár. Všichni měli nějaké zranění, ale ona ne," řekla jsem. „ Musela být schovaná," řekl doktor. „ Nene, já byla v ohýnku," pověděla Stephanie jako by se nic nedělo. „ Pozoruhodné, a pálil tě ohýnek?" zeptal se jí a ona zakroutila hlavičkou. „ Máte lízátka?" zeptala se ho a Zach se musel zasmát. „ Omlouvám se, od té doby, kdy se naučila mluvit, nezavře tu svou pusinku," řekl mu. „ Ale to nevadí, mám lízátka krásko, ale nejdříve tě vyšetřím ano?" zeptal se jí a ona kývla hlavičkou. Byla hodná, jen házela nožičkama ve vzduchu a čekala, až dostane slíbené lízátko. „ Vaše dcera je naprostý andílek. A taky je naprosto v pořádku, i když byla uprostřed ohně. Kolik jí je let?" zeptal se nás. „ Čtyři roky, brzy jí bude pět," řekla jsem. „ Na projevení jejích schopností je ještě brzy, tím pádem netuším, jak je možné aby byla v pořádku, ale můžete být rádi, že se nic nestalo," řekl a pak podal naší fazolce zelené lízátko. „ Děkuju!" poděkovala radostně a pak natáhla ručky, aby jí Zach vzal. „ Můžete si u mě udělat kartu, teď budete spíš potřebovat doktora v našem světě," řekl ještě doktor a já jsem jen přikývla. Udělali jsme vše potřebné a domluvili se na další schůzce. Když jsme otevřeli dveře a vyšli na chodbu, Stephanie se usmála. „ Stlejda Adlijan jde," řekla a já se nechápavě otočila okolo sebe. „ Ahoj Stlejdo!" křikla radostně, sotva co se za rohem objevil Adrian. Sám byl překvapen, co tu děláme a navíc nechápal, jak mohla vědět, že je to on. „ Ahoj fazolko, co tu děláte?" zeptal se. „ Ve školce byl požár," řekla jsem a on se hned začal vyptávat. Stephanie se zatím nechala vzít od něj do náruče, a když jsme domluvili, něco mu zašeptala do ucha. Adrian byl chvíli zaražený, ale pak se mu rozsvítily oči a zůstal ve velkém šoku stát. „ Ukaf to mamince," pověděla fazolka a Adrian plný překvapení chytil mojí ruku. Mé oči se taky rozsvítily a já tak konečně pochopila, co se děje. Adrian všude viděl auru, která patřila Stephanie. Byla všude okolo nás, doslova jsme v ní stáli, a když jsem se podívala na Zacha, jeho aura mizela a místo naplnila oranžovožlutá aura patřící naší fazolce. Nevěděli jsme, co se děje, ale něco mi říkalo, že tohle bude součástí její moci. 
################################
BAAAAFFF!!! Ha a kdo se lekl? :D.
Já vím zase jsem tu po bůh ví jak dlouhé době a sama si začínám říkat, že se to nedá už nijak omluvit, přesto to zkusím :D. Měla jsem teď problém s čím? S narozeninami a s výběrem střední. Ano, vybírá se už od začátku deváté třídy, ovšem já jsem to měla složité... Ale to je jedno. Prostě jsem tu zase!
Popravdě tuhle kapitolu, tedy půlku jsem měla napsanou už asi přes tři týdny. Nevěděla jsem jak pokračovat, jako kdyby mě přepadl blok kvůli stresu. Už jen pár měsíců a dělám přijímačky. Prostě je to tu čím dál tím blíž a já nabírám na stresu.
Tuhle kapitolu věnuji agronka, neboť jsi úžasná kamarádka a prostě od té doby co si mi napsala se přátelíme. Divím se co dokáže udělat moje kniha heh. Ale přesto jsem ráda, že si se objevila v mém životě. Taky si mě předevčírem přemluvila, nebo aspoň navnadila abych napsala tuhle kapitolu. Děkuju moc, že jsi se mnou :).

Taky se mi stalo i to, že už mám připravenou svatbu a dnes mě napadl i konec :D. Nevím jak, ale stalo se.
So, nechám své kecy kecama a Adios!
LOVUJU VÁS!!!
Vaše
#Bee#