,,Tss, však uvidíme, kdo ještě bude křičet moje jméno, zlato" zvedl se a odešel. Něják mě to netrápilo, stejně už je pozdě půjdu domů. Zavolala jsem si taxíka, který tu byl během 10 minut. Řekla jsem mu adresu mého domu a opřela se o okno. Ale jak jsem byla opilá tak jsem usnula. Probudila mě až slova, že už jsme tu. Dala jsem mu peníze a vystoupila. Do domu jsem nějákým způsobem dolezla ale na to abych vyšla schody do pokoje už nemám. Mrskla jsem sebou o gauč a během minutky usla.
,,Juj je tak roztomilá, zajímalo by mě kolik toho včera vypila" řekl nějáký známý hlas. Vedle něj se pak začali smát ještě 2 hlasy. Pomalu jsem otevírala oči, abych zjistila co se to tu děje. ,,Aa šípková princezna se nám probudila, dobré ráno nebo spíš odpoledne?" Zasmal se John. ,,Drž hubu, nemluv tak nahlas" okřikla jsem ho a chytla se za hlavu. ,,Tady má někdo kocovinu" zasmal se John a s ním i další 2 hlasy. Otočila jsem se a zjistila že ty další hlasy je Claire a Dallas. ,,Ha ha ha" ironicky jsem se zasmála. Vzala jsem si do ruky mobil a koukla se na hodiny. Ukazovali 14:27. Vykulila jsem na to oči. Rychle vyskočila z gauče ale to jsem nejspíš neměla. Rychle jsem hupsla zpatky protože moje hlava to nedovolila. ,,Počkej, donesu ti prášek" zasmála se Claire. ,,To by jsi byla hodná" hnusně jsem jí odpověděla. Po chvilince se vratila zpátky i s práškem a pitím. Podala mi ho a já si ho vzala. ,,Díky" poděkovala jsem a už pomale se zvedla a šla rovnou do koupelny. Shodila jsem všechny věci ze mě a hodila do pračky. Vysprchovala jsem se a pak udělala takovou tu klasickou ranní hygienu. Pak jsem se chtěla oblíct ale zjistila jsem že nemám věci. ,,Ja jsem debil" řekla jsem si a chytla se za hlavu, protože jsem si předtím ani pro žádný věci nebyla a šla rovnou sem. Tak jsem si obmotala ručník kolem těla a mířila si to rovnou do pokoje. K mému štěstí jsem bohužel potkala Dallase. ,,Bez toho ručníku by to bylo lepší" prošel kolem mě a plesl přes zadek. ,,Ale to ty nikdy nezažiješ" poslala jsem mu vzdušnou pusu a usmala se. ,,Nikdy neříkej nikdy lásko" otočil se ke mě a přitlačil mě ke zdi. Chvilku jsme se koukali do očí ale pak náš oční kontakt přerušil a koukal se na moje rty. Začal se přibližovat a pak naše rty spojil v jedné. Nevím proč ale spolupracovala jsem. V mém bříšku vyletělo 1000 motýlků. Byl to zvláštní ale přijemný pocit. Tenhle jsem dlouho necítila, naposledy s mým bývalým přitelem Fredem. Když jsem si vzpoměla na Freda, hned jsem se odtrhla a běžela do pokoje. Zamkla se za sebou a sedla si na postel. Co jsem to zase udelala?! Nechala jsem se opet unést. Už se to nesmí opakovat! Stoupla jsem a šla ke skříni, kde jsem si následně oblékla spodní prádlo a ⬇⬇⬇⬇
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A
si se půjdu kouknout kolem a rovnou si zajdu na nákupy. Jsem tu necelý týden a moc míst tu ještě neznám. Vzala jsem si peněženku, klíče a mobil. Asi moje 3 hlavní věci, které nosím všude. Ještě jsem se navoněla a mohla vyrazit. Seběhla jsem dolů, oznámila že jedu se kouknout po okolí a že nevím kdy se vrátím. Dallas nezapomněl na svůj typickej úšklebek. Pokroutila jsem nad tím očima a co nejrychleji od tama vypadla. Nastartovala jsem auto a jela směrem k obchodnímu centru.
V obchoďaku jsem strávila asi 3 hodiny. Koupila jsem si černé šaty, bílé tílko s nápisem 'Honey', bílé uplné džiny a ještě nějáké věci. Nebudu to jmenovat protože by jsme tu byli ještě dlouho. Prostě a jednoduše teď nesu do auta asi 15 velkých tašek. Dala jsem je do kufru a ještě zašla do Starbucku. Koupila jsem si vanilkové latté a čokoládového muffina. Pak zaplatila a měla v plánu jít k autu ale to by jsem nebyla já kdybych do někoho nevrazila. ,,Ježiš, omlouvám se. Neviděla jsem vás" zvedla jsem hlavu abych viděla ským mám tu čest. Stál tam Spencer. ,,Co tady děláš?!" Vypískla jsem a skočila na něj. Zasmál se a pevně mě stiskl. Asi bych vám měla říct kdo to je. Spencer byl muj nejlepší kamarád, už odmalička jsme si spolu pořad hráli. Měla jsem ho ráda, dokonce jsem k němu v 9 cítila něco i víc ale to už jsme si vyjasnili. No jenomže v 11 letech mu rodiče oznámili že se stěhují, od té doby jsem ho už nikdy neviděla. První rok jsem snášela těžce ale pak se z toho něják dostala. ,,Ahoj princezno" pozdravil mě když mě konečně pustil. Vždycky jsem milovala když mi řikal princezno. Ještě když mi to říkal, když jsme byli malí. Všichni si mysleli že spolu chodíme. Ale takové časy jsou už bohužel pryč. ,,Ahoj Spencre, co tady děláš?" zeptala jsem se ho. ,,Bydlím, co ty?" Usmál se. Furt stejný i když starší. ,,Taky, asi před týdnem jsme se sem přistěhovali" usměv jsem mu oplatila. ,,Počkat... nechodíš do třídy s Rebeccou Wilsonovou?" Zeptal se mě. ,,No? Ty ji znáš?" Koukla jsem na něj nechápavě. ,,To je moje nevlastní sestra, chodím na stejnou školu ale byli jsme na dovolené. Rebecca o tobě doma dost mluvila ale nezmínila se o příjmení. Vůbec mě nenapadlo, že jsi to ty" zasmál se. ,,Máš čas? John by tě po té době určitě rád viděl" ,,Jo jasně, moc rád"
,,Páni pěkný dům" usmál se když jsme zastavili. ,,Děkuji" usměv jsem oplatila. Vystoupili jsme a šli do domu. ,,Brácha?" Zařvala jsem když jsme vešli. ,,Hmmm?" Ozvalo se z obýváku. ,,Vedu návštěvu. Velice vzácnou návštěvu" zařvala jsem a dovedla Spencra ruku v ruce do obyváku. ,,Kámo to si děláš prdel! Co ty tu?!" Vyskočil z gauče John a utíkal k Spencrovi. ,,Jde vidět že jste s Nicol přibuzní" zasmal se Spencer. ,,A bydlím tu" dodal. ,,To je super, rád tě vidím" usmál se tím kamarádským výrazem. ,,Však já tebe taky a kdo je tato slečna?" Usmál se a koukl na Claire. ,,Ahoj, jsem Claire. Jhonova přítelkyně" podala mu ruku. Seznámili si a do obyváku vešel Dallas. Co ten tu furt dělá, už mě štve. ,,Spencere?!" Zeptal se Dallas. Spencer se na něj otočil, protože si ho do teď nevšiml. ,,Camerone! Zdar kámo!" Pozdravil ho. Dali si nějáký jejich pozdrav a pak jsme si všichni šli sednout na gauč. Teda oni si sedli a já si šla pro pití.