•BadGirl And BadBoy? [Cameron Dallas]•

37

~Vždyť! Vždyť to je Cameron!~

,,Camerone?!" zeptala jsem se. Dvě osoby se v mžiku od sebe odtrhli a otočili se na mě. Abbi se po tváři rozlíval výsměšný úšklebek, za to Cameron sklopil raději hlavu. ,,Děláš si ze mě srandu?!" zakřičela přes celou chodbu Rebecca. ,,Promiň Niky" přiblížil se ke mě. ,,Promiň? To snad nemyslíš vážně! Vypadni, nepřibližuj se ke mě!" zakřičela jsem na něho. Slzy, které mi celou dobu tekly proudem jsem setřela a odešla od tama i s Rebeccou pryč. Za sebou jsem uslyšela jak Cameron něco řval po Abbi, ale to jsem něják neřešila. ,,Nicol, jsi v pohodě?" zeptala se mě opatrně Rebi. ,,Co myslíš?" prohodila jsem sarkasticky. ,,Nebreč. Najdeš si lepšího" snažila se mě utěšit. ,,Až na to, že lepší není!" zakřvala jsem přes celou chodbu. Možná se teď chovám jako hysterická nána, ale jak by jste se chovali na mém místě vy, kdyby jste uviděli líbat se vašeho přítele, kterého milujete, jak se líbá s největší krávou na tehle škole?! Zrovná s ní! A na to vše mi řekne obyčejné promiň?! Byl to první kluk, do kterého jsem se zamilovala od té situace s Fredem a on se zachová takhle! Kdo ví, jak to dlouho trvalo! ,,Nicol chápu, že jsi teď naštvaná ale já za to nemůžu. Snažím se tě jenom něják utěšit" prohodila Rebecca. ,,Já vím, promiň" omluvila jsem se jí. ,,Jak pojedeš domů?" zeptala se. ,,Půjdu pěšky, potřebuju být chvilku sama" lehce jsem se usmála a setřela slzy. (ZAPOMNĚLA JSEM, ŽE MÁ MÍT JEŠTĚ NOHU V SÁDŘE, TAK DĚLEJME, ŽE JÍ UŽ SÁDRU SUNDALI😂) ,,Tak dobře. Měj se" objala mě. ,,Ty taky" objala jsem jí pevněji. Mé oči se zase zaplnily slzama, tak jsem je rychle utřela. On za to nestojí! Řekla jsem si. Rebecca mi věnovala ještě menší úsměv a odešla. S povzdechem jsem se otočila a šla ke skříňkám ke kterým jsem měla předtím původně v plánu jít. Když jsem tam došla, tak tu Abbi už nebyla akorát Cameron si něco vytahoval něco ze skřínky. Nekoukej na něj! Nemluv s ním! Jako by tu nebyl! Odemčela jsem svojí skříňku, což udělalo rámus přes celou prázdnou chodbu ve které jsem byla jen já, Cameron a pár studentů. Samozdřejmě to upozornilo i Cameron, protože se hnedka otočil. Neřešila jsem ho a vytahla si ze skříňky svůj batoh. Skříňku jsem zase opět zavřela a rozešla se chodbou k východu. ,,Niky" uslyšela jsem Camerona. Ignorovala jsem ho a šla dál. Doběhl mě a otočil mě k sobě. Koukla jsem na něj a snažila se potlačit slzy. ,,Co chceš!" vyštěkla jsem. ,,Mě. Mrzí mě to" řekl. ,,Fakt?" zasmála jsem se. ,,Nemám na tebe celej den, čau!" odsekla jsem mu a odešla. Musela jsem odejít, protože bych déle slzy neudržela. Do uší jsem si dala sluchátka a šla pomalu směrem domů.

***

Asi po půl hodině jsem došla konečně domů. Odkopla jsem boty a šla do pokoje. Hlad jsem neměla, takže jsem se ani v kuchyni nestavila. V pokoji jsem hodila batoh na židli a švihla sebou do postele. Jen jak jsem dopadla, ucítila jsem vůni jeho! Zase jsem propadla v pláč a zvláštním způsobem i tak usnula.

Probudilo mě až zvonění domovního zvonku. Unaveně jsem se zvedla a šla dolů otevřít. Ve dveřích se objevil Spencer s lítostným výrazem. ,,Můžu dál?" zeptal se. ,,Jasně" uhnula jsem mu, aby mohl projít. ,,Zachvilku příjde i zbytek party. Musime tě přivézt na jiné myšlenky. Já jsem teda přišel dřív, protože jsem s tebou ještě potřeboval mluvit" řekl. ,,Zbytek? Jakože i Cameron?" zeptala jsem se. ,,Ne on ne" ujistil mě. ,,Dobře, tak mluv" vydechla jsem úlevně. Fakt bych ho zrovna teď vidět nechtěla. ,,Známe se už od malička, proto jsem přišel zrovna za tebou. Vždy jsi mi pomohla a věřím ti. Je mi blbí se tě na to ptát v tvé situaci teď" povzdechl si. ,,Mluv prosím tě" zasmála jsem se jeho nervozitě. ,,Ehm no. Líbí se mi jedna h-" nedořekl to, protože jsem mu do toho skočila. ,,Holka?! Panebože! To je skvělý! Jak se jmenuje? Kolik jí je? Ja mam takovou radost Spendíku" objala jsem ho. ,,Nicol. Vždyť mě ta holka ani nezná! Už delší dobu jí výdávám v knihovně a-" opět nedořekl, protože jsem mu do toho skočila. ,,Ty chodíš do knihovny? Hej jsi v pohodě?" zamávala jsem mu před obličejem. ,,Jo chodím do knihovny, ale jenom kvůli ní. Jednou jsem tam byl jenom pro jednu knížku do povinné četby a omylem se s ní srazil. Ani jsem na ni nekoukl a začal jí sbírat její knížky a omlouvat se. Ale když jsem ji pak uviděl... nejde popsat slovy. Bohužel, jenom poděkovala za ty knížky a rychle zmizela za rohem" posmutněl. ,,Od tě doby jste spolu ani nepromluvili?" zeptala jsem se ho. ,,Ne. Vždycky když tam příjdu, vidím ji sedět na křesle s knížkou v ruce. Sedí tam každý den kromě Neděle od 4 do 6. Nikdy jsem neměl odvahu za ní zajít. Teda jo, jednou jo." řekl. ,,No? A co jsi jí řekl? Pozval jsi jí někam?" zeptala jsem se ho. ,,O to právě jde. Sice jsem odvahu dostal, ale když jsem byl skoro u ní, tak začal přes celou knihovnu řvát Nash že je gay. Hráli s Jackama flašku a dostal to za úkol. Nechapu jak se mohli zřídit už kolem 5 hodiny" uchechtl se. ,,No tak jsem šel za ním a musel ho odvézt od tama pryč" dodal. ,,Tak víš co? Já tam zítra půjdu s tebou" usmála jsem se ďabelsky. ,,Podle tvého výrazu vidím, že už nějáký nápad máš" zasmál se. ,,Bojím se i celkem zeptat, ale musím. Co se v té tvé divočince zase vytvořilo?" zeptal se. ,,Uvidíš" prohodila jsem s úsměvem. Konečně jsem přišla zase na jiné myšlenky. ,,Dobře ale prosímtě hlavně ať to není moc nápa-" ,,Neboj. Nech to na mě" mrkla jsem na něj. ,,Já tě miluju" objal mě. ,,Ja tebe taky" zasmála jsem se. ,,Děkuju moc, Niky. A co ty a Cameron. Jsi v pohodě?" zeptal se. ,,Ahh, už jsem se bála že se nezeptáš. Jak se mám... No jak by bylo asi tobě? Vubec jsem nečekala že by on mě mohl podvádět s Abbi. Zrovna s ní! Nechápu. Co jsem udělala špatně?" rozbrečela jsem se. ,,Klid princezno. Najdeš si jiného, lepšího" dal mi pusu do vlasů. ,,Sakra já ho miluju!" zařvala jsem.

××××××××××××××××××××××××××××××××

1446 slov