,,Neřekla jsi žesi jdeš lehnout.''Stark
,,Já taky ležela ale vy jste byli moc hluční a já potřebuju klid takže jdu ven.'' Já
,,Počkej půjdu s tebou.'' Bucky
Tak počkám a pak jdeme. Celou dobu se na mě dívá ale já se snažím si toho nevšímat ale jde to zatraceně těžko.
,,No tak co jsi tady sama dělala? '' Bucky
,,No tak různě ale hlavně jsem pomáhala lesu a zvířatům. A ty? '' já
,,No já se přidal k Avengers a pokoušel jsem se tě najít. Což se mi vlastně i povedlo.'' Bucky
,,Jo to jo.'' Já
,,Já udělal jsem něco špatně nebo co že jsi utekla?'' Bucky
,,Ne to ne já odešla abych vám neublížila a naučila se ovládat schopnosti. '' já
V tom se mi v hlavě ozve strašné pištění jako by někdo zahrál ten nejvyšší tón na flétně a k tomu falešně.
Podlomí se mi kolena a já se chytnu za uši.
Začne to zesilovat. Přes tu bolest jsem si ani nevšimla že brečím.
Nakonec je ta bolest tak k nevidržení že velmi hlasitě vykřiknu a vyjde ze mě zvuková vlna.
V ten moment to přestane a já se složím k zemi.
Nikdy se mi nestalo že se mi aktivovaly dvě schopnosti zároveň.
Takže se připíšu zvukové vlny a šíleně bolestný křik. Paráda. Budu jako Banshe.
Zvednu se a tak tak nepadám rozhlednu se a uvidím Buckyho jak se zvedá ze země.
Hned ke mě doběhne a chytí mě protože se mi zase podlomí kolena.
Tak mě vezme do náruče a jde směr ke mě.
Jen co dorazíme ostatní nás zasypávaj otázkami ale Bucky je ignoruje a jde ke mě do pokoje.
Tam mě položí na postel, přikryje mě a chce odejít ale já ho chytnu za ruku a zašeptám ať tu zůstane.
On či sundá bundu a boty a lehne se ke mě.
Za chvíli usínám v jeho náruči.
Vaše Mikina😉
ČTEŠ
Vyvolená/Avengers
FanfictionVyrůstala v dětském domově. Byla šikanována a bita. Velmi chytrá , už od mala mluví všemi jazyky. Touží poznat svoje rodiče. Podaří se jí to? Jak to všechno skončí? ........................................................................ Chci upo...