Kočka se smaragdem

20.-21. str.

Když se přiblížíme, uslyšíme zvuk, podobný tomu, jako by mrtvý člověk naposledy vydechnul a poté opět nadechl a v tom vchodu do ničeho se rozsvítila světla. Vstoupíme dovnitř a jdeme nekonečně dlouhou uličkou stále hlouběji a hlouběji. Na stěnách jsou vidět různé hieroglyfy, malby, uctívání bohů. Postupujeme dál a dojdeme až na konec uličky, kde nikam nevede, po cestě nebyla ani žádná odbočka, před námi je jen zeď. Napadlo nás oprášit zeď a odkryjeme nápis. „En lazu da se lome dy patri kok laquane un asta qu ers ma." Což znamená „pokud hledáš vstup a chceš najít svůj cíl, vyber správně čaroděje, jinak zhyň uzavřen v pasti a služ mi."

Podíval jsem se na Xin.

„Rozumíš tomu?"

„Podívej se kolem nás."

Na stěnách byly velké kresby čtyř lidí.

Všechny měli stejnou pózu, ale každý se v něčem lišil. Drželi v obou rukách váhu a rukama určovali jaká polovina váhy má větší váhu než ta druhá, až na jednoho, který měl váhu v rovnováze. Podívali jsme se blíž.

Jeden upřednostňoval válku před mírem.

Druhý život nad smrtí.

Třetí měl v rovnováze život a přírodu.

Čtvrtý přírodu nad životem.

Po dlouhé chvíli přemýšlení jsem se rozhodl pro třetího, nosili řetízek s kamenem, co fungovalo jako spouštěč, když jsem zlehka chtěl zmáčknout kámen, chytila mi Xin ruku a pošeptala.

„Pokud chceš chránit nás, přírodu, musíš přijmout, že tvůj život nemůže být stejně cenný jako ona, někdy, jako zrovna v tento čas, musíš přírodu chránit i za cenu svého života."

Objal jsem svoji čarodějku a pošeptal ji, že už to chápu a vybral čtvrtého čaroděje, zmáčknul jsem kámen, dveře cvakly a začali se otvírat.

Začaly se zapalovat louče a ze stropu visící lustry naplněné olejem, před námi byla ohromná místnost plná zlata a schody. Vydali jsme se po nich a uviděli krásně zdobený hrob.