Kočka se smaragdem

28-29 str.

Na mé popelavé ruce se rozsvítí lano a zář vstupuje do mé čarodějky, z různých koutů místnosti se začaly vracet zrnka prachu, které utvořily její nohu do původního stavu, oba pláčem radostí, že jsme v pořádku a spolu. Šťastni jsme zapomněli dávat pozor na čas a Xin se proměnila v kočku, unaven jsem si ji vzal na klín a usínám opřen o stěnu.

Ocitám se v jiném světě. „Šinaji."

Řekl v dáli nějaká muž a přistupuje ke mně. „Kdo jsi?" zeptám se.

„Jsem čaroděj Duhnyr, předchozí vlastník tvého kamene, moc ti toho bohyně neřekla, že?"

„Moc ne, je toho víc?" odvětil jsem.

„To je celá ona." Chechtavě se ušklíbl.

„Vidím do tvé mysli a vím, že už si se se zlými čarodějkami setkal. Víš, oni kdysi nebývaly jenom zlé. Jsou to ženy, které byly pohlceny nenávistí, a ta jim ukázala cestu být v něčem jiným výjimečný. Jinak téměř každý čaroděj měl svoji čarodějku a navzájem se doplňovali, byly něco jako léčitelé, ale když zuří válka pod vedením Rigany, při které mnoho mágů zahynulo, některé ztratily svého čaroděje a pohltila je temnota, začali hledat odpovědi v moci."

„Mohou se vrátit zpět na naši stranu?"

„Dají, zkoušel jsem to mnohokrát, ale úspěch je minimální, musíš je uklidnit najít to, co je zranilo a pokud přestane chovat nenávist i vůči tobě tak se musí omluvit přírodě v sálu pěti kořenů a potom už je jen na ni jestli ji přijme zpět, příroda je přísná v tom aby odpouštěla jestli v ni najde jen zlomek nenávisti, nepřijme ji, ale hned zabije. Kruté, ale reálné. Možná najdeš jiný způsob, než jsem našel já."

„Co mám tedy dělat?"

„Je mi divné, že některé věci tvá čarodějka vynechala, možná má svůj důvod. Předám ti svůj deník, který obsahuje vše, co jsem odhalil a stvořil, před svým posledním bojem jsem tohle všechno musel připravit, aby se nic z tohoto nedostalo do rukou Rigany. Máme takovou moc, že dokážeme vytvořit kouzla, kterým přidělíme název, už nebudeš muset složitě vymýšlet v hlavě kouzlo, to je hodně náročné, hlavně v boji při velkém tlaku, jedním slovem vytvoříš kouzlo, jaké sis předem připravil. To ti dá značnou výhodu. Přenechávám zbytek na tobě Šinaji, vše najdeš v mém deníku."

Předal mi deník.

„A ještě něco, až ho poznáš, buď na něj hodný, byl dlouho sám."

„Kdo?" zeptal jsem se a Dyhnyr zmizel.

Probudil jsem se a v ruce držel jeho deník, Xin mi šťastně spala na klíně.