Draco si v posledních týdnech připadal neuvěřitelně vyčerpaný. Každé ráno vstával jen proto, aby se mohl vydat do práce, strávit v ní celý den a poté se vrátit domů, umýt se a jít zase spát. Případ, na kterém jejich jednotka pracovala, byl natolik velký, že si pro sebe kradl i víkendové dny. Bylo třeba jej intenzivně řešit a co nejrychleji zasáhnout, aby se zabránilo katastrofě, ovšem ke smůle všech, kteří na něm pracovali, se zdálo, že jsou jejich protivníci vždy o krok napřed. Když se jejich tým dopídil něčeho nového, stalo se to skutečností dříve, než se na něco zmohli.
Přestože se jejich konání za příliš úspěšné označit nedalo, byl to právě blonďák, který nejvíce přispíval k tomu, že se vůbec někam posouvali. Nečinil tak rád, ale na základě zkušeností nabytých svým někdejším působením ve Voldemortových řadách, byl schopen analyzovat strategii, již jejich protivníci zvolili, stejně jako jejich davovou psychózu. Především za jeho přispění se podařilo získat několik jmen, o nichž předpokládali, že stojí v centru celého dění, ale i tak jim ta nejdůležitější stále chyběla.
Jak se prokázalo již na poradě, která zcela změnila víkendové plány obou manželů, problém neosmrtijedství se stal zcela reálným a bylo třeba jej urychleně řešit. Jenže kouzelníků, kteří se s radostí navraceli k myšlenkám padlého lorda Voldemorta neustále přibývalo a řady nové generace smrtijedů se tak rozrůstaly neuvěřitelnou rychlostí. Mladí kouzelníci toužící po změně zažitého řádu v jejich společnosti, ti, kterých se předchozí válka příliš nedotkla, jelikož byli ještě moc mladí, nebo ti, již už za vlády Vy-víte-koho sympatizovali se stranou zla a opět se chytili příležitosti - to byli jejich protivníci.
Jak ubíhaly týdny, nových útoků stále přibývalo. Zpočátku se zdálo, že jde jen o jakousi snahu další kouzelníky zastrašit, ale čím více se zvětšoval počet jednotlivých napadení, tím rostla jejich brutalita. Z vyděšených se stávali zranění a ze zraněných mrtví, z jednoho těla pět, z pěti deset. Čím více toho smrtijedům procházelo, tím více se začínali činit, a ministerstvo nestíhalo celou záležitost řešit. Snažilo se soustředit na hromadně pořádané akce a na úkor toho opomíjelo počiny zdivočelých jednotlivců.
S narůstajícím počtem útoků se zvyšovala pravděpodobnost, že se vše dostane do novin. Nebylo tak divu, že nepotvrzené hypotézy a spekulace začaly v kouzelnické společnosti rozsévat paniku. A když ministerstvo na nátlak veřejnosti některé z informací potvrdilo, muselo se snažit o to víc, aby své občany uchránilo a zmírnilo jejich obavy, přestože byly zcela namístě.
Neuvěřitelná hromada práce beze sporu ovlivňovala i život obou manželů. Většinu jejich rozhovorů tvořila témata týkající se právě nové smrtijedské hrozby, většinu jejich volného času zabíralo řešení případu. Na pracovišti se přestali tak často vídat, jelikož se každý z nich stal součástí jiné části vyšetřování. Na základě rozhodnutí jejich šéfa, Kevina Gebauera, se Draco s několika dalšími věnoval analýze a předvídání, kdežto Harry spolu s ostatními dostal na starost plánování a přípravu zátahů, případně i čistě zatýkacích akcí. Z bystrozorského oddělení dostávali neustále nové a nové informace, které bylo třeba prověřit a pokud byly prokázány jako správné, muselo se tak s nimi obratem nakládat, aby se zabránilo další válce, jež momentálně visela ve vzduchu jako ta největší hrozba.
Bývalý Nebelvír zrovna mířil do jednací místnosti svého vlastního týmu, když koutkem oka postřehl štíhlou postavu s blond vlasy procházet na druhé straně chodby. Sám proto zastavil a sledoval svého partnera, jak zamyšleně s deskami v rukou kráčí vstříc dveřím s jejich jmenovkami.
Rozhodl se během vteřiny a otočil tvář na svého kolegu: „Ještě si pro něco skočím do kanceláře, tak na mě nečekejte," usmál se na něho.
ČTEŠ
The New Threat | Drarry (CZ) ✓
FanfictionPoklidný život manželů Malfoy-Potterových je narušen ve chvíli, kdy je ministerské oddělení, na němž Draco s Harrym společně pracují, nuceno vyšetřovat případ záhadných útoků, které se ve stále hojnějším počtu stávají po celé Británii. S novou nebez...