The New Threat | Drarry (CZ) ✓

12. kapitola

Obývacím pokojem se nesly tiché zvuky z živého přenosu famfrpálu, zatímco se Harry něžně probíral blonďatými vlasy ve svém klíně. Už to byla nějaká doba, co se Draco ozval naposledy, ale neměl mu to za zlé. Spánek bylo momentálně to jediné, co blonďák potřeboval ze všeho nejvíc, proto ho nechal být a snažil se nijak výrazně nevrtět a hlavně se hlasitě neprojevovat při fandění svému oblíbenému týmu. Zatím měl celkem slušný bodový náskok, ale to se u famfrpálu mohlo změnit z minuty na minutu.

Každých několik minut si ale neodpustil starostlivý pohled dolů na svého bledého manžela. Kdyby to šlo, nalil by všem z rady veritasérum do krku násilím, ať si to taky vyzkouší. To ale bohužel nemohl, proto teď jen nešťastně pozoroval Draca a každou chvíli mu starostlivě opravoval shrnutou deku, když se Zmijozel jemně zavrtěl.

V tom blonďák tiše zamručel, a když si postupně začal uvědomovat manželovy příjemně hřejivé prsty na svém těle, jeho tělesné teplo dodávající mu potřebný komfort i tiché hučení televize v povzdálí, došlo mu, že se postupně probouzí. Zhluboka se nadechl a pomalu začal otevírat své oči.

Tmavovlasý sklopil pohled a lehce se pousmál. „Už je ti líp?" zeptal se tiše a znovu si namotal světlý pramínek vlasů na ukazováček.

„Jo," s potěšením Draco seznal, že už má žaludek zcela uklidněný a bolest hlavy také již téměř odezněla. Zavrtěl se na pohovce a položil si svou hlavu na jinou část stehna černovlasého.

Harry se tiše zasmál. „A to je celé? Jo a jdeš zase spát?" povytáhl pobaveně obočí.

„Jo a jdu s tebou koukat na zápas," opravil ho blonďatý.

„Ty jdeš koukat na zápas? Ty? Se mnou?" podivil se hraně tmavovlasý Nebelvír.

„Kdo říká, že se musím věnovat zápasu?" prohnaně se Draco ušklíbl. „Je tu jeden mnohem zajímavější objekt," zaklonil hlavu tak, aby viděl na manželovu tvář.

„Ale, tady je někomu už opravdu dobře, co?" roztáhl Harry rty do širokého úsměvu a prohrábl se prsty Zmijozelovou ofinou.

„Tvá péče vždy zázračně pomáhá," zakřenil se blonďák. Připomněl si, jak jej Harry starostlivě dopravil domů a nedlouho poté s ním strávil další chvíli na záchodě, když se z něj drala ven další várka nevolnosti. Nakonec jej uložil na gauč, kam si přisedl a věnoval se mu tak dlouho, dokud Zmijozel sám neusnul.

„Jak jinak," vyslovil Nebelvír samolibě, než se sklonil a věnoval manželovým rtům vláčný polibek.

„Rozený lékouzelník," uchechtl se Draco, když se jejich rty od sebe oddálily.

Tmavovlasý si pobaveně odfrkl. „To určitě ne."

„Pravda, kotlík s lektvarem tě vždy přepral," zakřenil se blonďatý.

„Nech si toho, jo?" zasmál se Harry, načež zvedl hlavu, aby se mohl podívat, jak se posunulo bodové skóre v televizním zápase.

„Přece by ses nezlobil," nadzvedl se Draco z manželova klína a posunul se po pohovce tak, aby se nyní mohl opřít o jeho hruď. Prstem jej hravě dloubl do žeber. „Na mě, svého milovaného a neuvěřitelně sexy manžela," culil se s pohledem upřeným do zelených očí, které však měly tendenci se neustále stáčet k přenosu famfrpálu.

Nebelvír lehce vyprskl smíchy a přesunul pohled na blonďatého muže. „Na co tím narážíš tím neuvěřitelně sexy manželem?" vyklenul obočí do výšky.

„Jen hodnotím své kvality a zbraně, které bych mohl v případě tvého naštvání použít," mykl druhý muž rameny.

„Já ale nejsem naštvaný, lásko," potřásl Harry pobaveně hlavou, načež zastrčil Dracovi blonďatý pramen za ucho. „Připadám ti snad naštvaný?"