The New Threat | Drarry (CZ) ✓

Epilog

Byl páteční večer v týdnu, kdy Harryho jmenovali do nové funkce, když velký sál na ministerstvu kouzel ožil díky slavnostnímu večírku pořádanému právě na počest Dracova černovlasého manžela. Po stranách vyzdobené místnosti stály rozestavěné stoly, z nichž byl nejdominantnější ten, který se prohýbal pod nánosy všelijakého jídla a pití.

Mezi podnosy s chlebíčky, jednohubkami či zákusky, mísami se saláty i menšími miskami plnými nejrůznějšími druhy slaných pochutin, řadami lahví alkoholu, kde člověk mohl najít snad vše, co hledal, i mezi čistým nádobím, z nějž si přítomní kouzelníci vždy podle potřeby odebírali další kousky, se povalovaly různobarevné konfety a mnohé z nich bylo možné najít i na samotné podlaze, odkud se spousta dostala již tak daleko, že pokrývala i taneční parket. Na menším pódiu za ním dokonce hrála jedna ze slavných kouzelnických skupin.

Hudba vyluzovaná jejich nástroji a doplňovaná skvělým hlasem jejich hlavního zpěváka doléhala k Dracovým uším, když se skleničkou šampaňského v ruce postával po boku svého manžela a s jemným úsměvem na rtech se snažil soustředit na slova svého kolegy, který nyní Harrymu gratuloval k novému místu. Jelikož podobných gratulací si od svého vkročení na večírek blonďák užil víc než dost, dovolil si tuhle již příliš nevnímat a pouze plnil svou úlohu doprovodu. Pohled měl upřený někam do dáli a v mysli spřádal plány, jak si svého muže ukořistit aspoň na malou chvíli jen pro sebe.

„Mám pocit, že další gratulaci už opravdu nevydržím," zamumlal Harry poblíž manželova ucha, když se jejich kolega konečně rozhodl odejít vyhledat svůj vlastní doprovod.

„To jsme dva," mučednicky se blonďák ušklíbl. „Co kdybychom jim zdrhli na parket?" navrhl poté a přitáhl si černovlasého za klopu saka blíže k sobě. S nadšeným výrazem mu hleděl do zelených očí a doufal v souhlas.

Nebelvír tiše zasténal. „Tančit? Víš, že to nesnáším," zamumlal a rozhlédl se kolem sebe, jestli nenajde jiný způsob, jak se zbavit svých spolupracovníků. Díky tomu ale zahlédl jen dalšího svého kolegu, který mířil přímo k nim.

„Teď to ale zní docela dobře," dodal rychle ke svým předchozím slovům, načež vzal Dracovi z rukou jeho pití a sám ho rychle na jeden lok vypil. Sklenku odložil na stůl po svém boku, načež popadl manžela za dlaň, aby ho následně sám odvedl na parket k několika dalším tančícím párům. Za pas si ho přitáhl těsně k sobě.

Zmijozel si jednu ruku položil na jeho rameno a druhou objal manželův krk, aby přizpůsobil svou pozici postoji, v němž se jim bude nejlépe tančit do pomalých tónů, které momentálně zaplavovaly celý sál. „Chceš mi říct, že kdybychom tak neutíkali před nimi," výmluvně pohodil hlavou ke svým spolupracovníkům u stolů, „ani by sis se mnou nezatančil?" mírně naklonil hlavu na stranu a zklamaně ohrnul spodní ret.

Harry se pobaveně pousmál. „To víš, že zatančil. Jen bych musel být víc v podnapilém stavu, abys mě sem dostal dobrovolně," přiznal bez okolků.

„Jsi hroznej," nakrčil Draco nos, zatímco se synchronně s Nebelvírem pomalu pohupovali do tónů hudby. „Sám a s opravdovým nadšením," zdůraznil důležitou věc, „sis o tanec řekl naposledy na svatbě," dotčeně si odfrkl.

Tmavovlasý překvapeně zamrkal. „Vážně?" nechtělo se mu věřit, že to bylo už tak dávno, co dobrovolně Zmijozela provedl po parketu. Harry uměl tančit, a to velice dobře i přes špatnou zkušenost z Bradavic, díky které nerad Draca o tanec žádal.

„Jo," kousl se blonďatý do rtu. „Tvá verva tancovat se vytratila už před lety," nesouhlasně mlaskl. Dříve býval z tohoto faktu posmutnělý, ale už si zvykl. Stejně jej však mrzelo, že musí Harryho na parket vždy dotáhnout on sám - pokud je tedy černovlasý v dostatečně podnapilém stavu a k tanci vůbec svolí.