Seznamte se s Nathali , upírkou které je už něco málo přes 500 let . už si prožila lecco a lecco jí ještě čeká . Pojďte se semnou podívat na její příběh .
- opravuje se , opravené části jsou označeny takto : (opraveno) , děkuji za pochopení a přeji...
,,A co bude semnou teď ?" Zeptala jsem se Rebekah . ,,Teď půjdeme na lov " . ,, Cože!" Ne ! Já nechci nikoho zabít ..! ,,To , to nemůžu "... Najednou jsem se rozbrečela nanovo . Rebekah ke mě přišla a chytla mě za ramena .,, Nathali , podívej se na mě ". Řekla s klidem , ale já jsem nemohla . Nemohla jsem jí dát najevo jak jsem slabá . Vyhnula jsem jse jejímu pohledu .,, Nathali "! Řekla přísnějším hlasem , ale já jsem se nadále snažila vyhnout jejímu pohledu. Najednou zvedla pravou ruku a ukazováčkem a palcem mě přiměla abych se jí podívala do očí . Snažila jsem se vzpírat ale bylo mi to k ničemu , byla silnější.. Najednou jse jí stalo něco s očima . Její zorničky, se zmenšily . Najednou jsem začala nevnímat okolí , ale Rebekah (Rebečiny) očí . A od té doby jsi nic nepamatuju . Až jenom to jak jsem z ničeho nic řekla že chci jít na lov .
(Mezitím co si Nathali nic nepamatuje se stalo toto )
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rebekah : Teď půjdeme na lov . Ty se nakrmíš . A nikdo nebude mrtvý . Nathali : Teď půjdu na lov , nakrmím se a nikoho nezabiju .
Stále z pohledu Nathali Najednou jsem jse od Rebekah odtáhla .,, půjdu na ten lov , ale chci abys šla semnou" . Rebekha chtěla něco říct, ale já jsem jí skočila do řeči .,, A bez klause" . Podívala jsem se za Rebekah s očekáváním že tam bude na pohovce sedět klaus . Ale nebyl tam . S nechápavím pohledem jsem koukla na Bekhu , se slovy . ,,Kde je tvůj bratr" ? ,,Asi nahoře ". ,,Ale ten debil nás teďka nemusí zajímat". ,,Protože my jdeme teďka ulovit nějakého nevinného člověka" . Jen jsem se tomu zasmála . Rebekah mě popadla za ramena a společně jsme vyšli vstříc světu plného upíru . Zastavili jsme se na náměstí kde bylo plno lidí . Rebekah se začala rozhlížet . Najednou někoho spatřila a ve vteřině byla pryč . Mně nezbývalo nic jiného než jít za hlasem Bekhy . Její hlasy vycházeli z lesa který byl nedaleko. Chtěla jsem jse rozběhnout jako Bekah ale nešlo mi to . Tak jsem jse rychlou chůzí vydala k lesu . Za tři minuty jsem byla u lesa . Vkročila jsem do lesa a vydala jsem se po cestičce která byla nedaleko . V půlce cesty jsem se zastavila a chtěla jsem zaslechnout Rebekah (Rebečin) hlas , ale nic jsem neslyšela . Najednou se přede mnou objevila Bekha . Vykřikla jsem když jsem vyděla co to má s obličejem .
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když mě uviděla její tvář se vrátila zase do normálu . ,, Tady jsem ti přinesla trochu krve". Řekla a natáhla ke mě ruku ve kterém byl hrnek . Ani nevím kde bekah ten hrnek vzala . No , radši se ptát nebudu. Mlčky jsem jsi od ní převzala hrnek který byl po okraj plný krve . Zvedal jse mi z toho žaludek , ale nemám na výběr . Buď to nebo umřu . Hrnek jsem vypyla až do dna . Sice to ze začátku chutnalo fakt hnusně , ale pak jsem chtěla víc a víc. Najednou jsem cítila jak mě hrozně bolí dáseň . Vystrašeně jsem si sáhla na zuby a cítila jsem jak se na povrch derou špičáky . Znovu jsem koukla Bekhu. ,,Neboj toto je normální ". Najednou jsem cítila pálivý pocit na mé pokožce . Rebekah mě popadla a ve vteřině jsme byly pryč . Najednou jsme se objevili u nich před sídlem .
Nathali součastnost Jsem Nathali a toto je můj příběh . Příběh o lásce ale i smutku . O zradě ale i pravém kamarádství . Jestli chceš vědět co se stane dál . Tak zůstaň se mnou .
Ahojte všichni doufám že se vám tahle kapitola líbila jestli jo tak dejte like a nebo komentář . Jestli by chtěl někdo věnování tak napište do komentů
