REBEKAH MIKEALSON

529 30 0
                                    

V ten samý den v Mystick Falls

Z pohledu Nathali

Probuďila jsem se uprostřed nějaké místnosti celá "zlámaná" . Mé ruce byly přivázaný k mohutným řetězům , které vyseli ze stropu . 
Má víčka jse pořád otevírala a zavírala  . Najedou se za mnou ozívalo klapání podpadků o podlahu . Klepání podpaků doprovázel moc známý hlas . ,, Tak jak pak se máme ?" Zeptala jse Rebekah stojící předemnou . ,, Co chceš Rebekah ? "  zeptala jsem se jí arogantně . ,, Co si takhle popovídat ." Řekla a přešla ke mně blíže . Zatímco já jsme na ní nechápavě hleděla . ,, Tak dobře řekněme že jsem si s tebou chtěla popovídat o jedné věci , člověku , slůvku . .... " Rebekah se na chvíli odmlčela . ,, Damon." Řekla škodolibě . Zarazila jsem se co to má všechno co společného s Damonem . ,,Vyš že jsme se s Damonem spoli vyspali ." ,, A co já s tím Rebekah ?"   Zeptala jsem se nechápavě . Vůbec jsem neměla nejmenší ponětí proč mi tohle všechno říká . Za Rebekah jse ozavaly další kroky . Byl to její milovaný bratr Niklaus .  Který jse zeptal . ,, Tak co sestřičko . Jak jsi pokročila ? Asi nijak protože ještě pořád žije ." Na to jen  Rebekah protočila očima a odpověděla . ,, Proč jsi nejdeš za tou svou místní čarodějkou . Aby si jí mohl oblbnou a ona by ti mohla pomoct .?!"  Řekla Rebekah naštvaně . Její milovaný bratr se tomu jen zasmál , otočil se a už chtěl odejít tak rychle jako přišel . Jenže to by ho Bekah nemohla zastavit . ,, A Niklaus?" Zeptala se bloncka svého bratra . Ten nic neřekl jen ji pohledem vyzval aby se zeptala . ,, Neměl si být náhodou se Stefanem ?"  ,, Už mi nebyl k ničemu tak jsem ho propustil. " Rebkah  na něho  nechápavě hleděla . ,, Zjistil jsem že to všechno předemnou hrál a , že si ve skutečnosti nevypl emoce ..! Takže v tutu chvíli teď je nejspíš doma a snaží se všechno urovnat ." Niklaus nečekala ani na jeho sestry reakci . A jednoduše odešel .
   Nevšimla jsem si , že zatímco já jsem stále hleděla do dveří . Rebekah, vytáhla  nůž ,který byl namočený ve sporýši . Přešla ke mně a "jemně " mi přejela po hrudi . Zasyčela jsem  . Jak moc to pálilo . Připadala jsem si jak kdybych měla přijít o to jediné co mi v životě zbylo . ,, Mohla bych tě ovlivnit , aby jsi zabila Damona , ale to by nebyla taková sranda . "  Řekla Rebekah, a jakmile to dořekla znovu mě několikrát řizra a já opětovně sykla. A udělalo jse mi černo před očima . 
     Se zavrčením jsem se probudila . ,, děvko ." Řekla jsem jí vyčerpaně . ,,Není to zábava ,když si někdo pohrává s tvojema myšlenka , že ." Řekla Rebekah, obcházejíc mě . ,, Vlastně jsem se měla docela dobře ." Odpověděla jsem jí přidrzle  . A na mé tváři se začal rýsovat ironický úsměv .
,, No doufám že seš milejší k Damonovi než ke mně . " Vyčetla mi původní upírka . ,,Ale notak  . Tak zas špatně jsem se k tobě nechovala . " Zašeptala jsem ji  vyčerpaně . Jenže ona neodpovídala  což jsem se divila , protože jí se huba nezastaví ani ,když někoho mučí. Pak mi to došlo . ,, Chápu to . Zlomila jsem tvému bratříčkovi srdce a ty ses teď přišla pomstít . "   Má bývalá kamarádka mlčela , což pro mě nebylo dobré znamení . Najednou jsem ucítila pod srdcem nesnesitelnou bolest a pálení sporýše . ,, Za co !?" Vykřikla jsem bolestně . ,, Za to že se Damonovi libíš !." Vykřikla zlostně .   ,, MĚLA JSEM TO BEJT JÁ !!  Né TY !! "  S každým slovem do mě zabodávala kolík napuštěný železníkem .  Mé tělo nevydrželo ten tlak a tu bolest tak moc ,že jsem znovu omdlela .

Take me back ( Ukončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat