Take me back ( Ukončeno)

VLKODLAČÍ KOUSNUTÍ

Tato kapitola je věnována N_eT_h

Z pohledu Nathali

Klaus chytil Damona za krk a přimáčkl ho vedle krbu .
,,Hele uklidni se ". Řekl Damon přidušeně Klausovi . ,,o ou , tak tohle není dobrý ." Zamumlala jsem si pro sebe , když jsem viděla Niklausův zarudlý obličej . Netrvalo dlouho a klaus "vybuchl ". ,,Jak se opovažuješ mi rozkazovat !! Víš ty vůbec kdo já sem !!!" Řekl a hodil černovlasého upíra prudce na protější zeď která byla za mnou . ,,Pamatuj že jsem původní hybrid . " Řekl Niklaus a šel k Damonovi, který se ještě vzpamatovával z toho nárazu .Nahnul se k němu a pokračoval . ,, Můžu vás všechny zabít ." A s touto větou se Niklaus v mžiku přeměnil na vlkodlaka , ale né uplně . Svítily mu totiž jenom vlkodlačí oči . Najednou se nahnul k Damonovi a kousl ho do ruky kterou se modrooký upír bránil .

Pokud vám to půjde pusťte si písničku

Najednou jako by mě někdo bodl nožem do srdce a vše se okolo mě zastavilo . Ekxzistoval pro mě jenom Damon , Který trpěl . Vzala jsem všechny síly co jsem ještě měla a přetrhla provazy , abych se dostala co nejdřív k modrookému upírovi , který teď trpěl . Představa že za necelý týden umře .... se mi nelíbila , ale je to krutá realita .... Představa že už nikdy neuvidim jeho modré oči jak se na mě dívají nebo jeho neodolatelný úsměv , mě ničila .. S pláčem jsem se rozběhla k Damonovi který nenávistně koukal na Klause . ,, Neboj to bude dobrý jsem tu s tebou ." Vtáhla jsem ho do obětí , které mi opjetoval . Když jsem se otočila zda za námi stojí ještě Niklaus tak už tam na štěstí nebyl .

,, Co se děje ?!" Vtrhla do místnosti Elena . Mlčky jsem kývla na upírovo ruku . ,,Co , co to je ?" Jen jsem se na ní s pláčem otočila . ,, To ,to je vlkodlačí kousnutí ." Řekla jsem potichu. , protože vím že kdybych to vyslovila hodně nahlas tak by se mi hlas v půlce věty zlomil .. Elena na mě jen nechápavě hleděla . ,, A proč brečíš ?" Uchechtla se ,, Vždyť je to upír , to za chvíli ani nebude vidět ." Víš Eleno ... To , to se jen tak nezahojí ...Vlokidlačí kousnutí je totiž pro upírá Smrtelný ..." Řekla jsem a v půlce věty se mi zlomil hlas . ,, Oh ,to ne .."Vyhrkla Elena smutně . Náhle se za ní objevil stefan a objal jí . Ani jsem si nevšimla že byl prič. Pomylslela jsem si

Vypněte písničku ( teda pokud vám šla )

,,Kde si byl?" Zeptala jsem se Stefana .
,, Vyřídit si něco s klausem ." Odpověděl mi Stefan , který objímal Elenu .

,,Tak pojď ty můj upírku musíš si odpočinout ." Řekla jsem Damonovi , popadla ho za rameno a rozešla jse z tý místnosti . ,, Tak tvůj upírek jo? " Zašeptal mi do ucha . Hodila jsem po něm vražednej pohled a dál to neřešila . Použila jsem upíří rychlost abych se dostala do druhého patra . ,, Támhlety dveře na pravo " Řekl a ukázal na zadní dveře . Došli jsme až na konec chodby kde byli dveře od jeho pokoje , které jsem následovně otevřela . Octili jsme se v jeho pokoji . Co nejrichleji jsem se dostala k jeho postlei vedle , které bylo zrcadlo . Damon si lehl do postele a já šla dolů mu udělat teplý čaj a sušenky . Po chvilce jsem se vrátila nahoru za Damonem . Položila jsem čaj a sušenky na noční stolek co byl z druhé strany jeho postele. (nejsem si jistá jestli Damon má v pokoji nějakej noční stolek ale budeme brát že jo) Usmál se na mě . ,,Děkuju." Zachraptěl . ,,Nemáš zač ." Odpověděla jsem mu s úsměvem a vydala se na odchod , ale u dveří mě zastavil jeho hlas . ,,Nathali ." Zachraptěl . ,,Zůstaň tu se mnou . Prosím ." Jen jsem se mlčky otočila ode dveří a šla spátky za Damonem . Lehla si k němu do postele a přitáhla si ho do objetí . Po nějaké době jsem slyšela hluboké oddechování. Asi už spí řekla jsem si a po chvíli také usla ..

Ahojte všichni do komentářů mi napište názor na tutu kapitolu . A pokud se vám líbila tak nezapomeňte dát like . A ještě bych chtěla poděkovat za cover od N_eT_h