Take me back ( Ukončeno)

Silas

Předem se omlouvám za chyby ( tuta část bude trochu delší)

Jestli chcete tak si puste písničku
( která Absolutně nesedí s příběhem ale tak jako proč ne.) 

Naposledy jste četli:

Nechápala jsem jak může být v takových situacích tak klidnej. Taky jsem nechápala to jak Damon a Stefan můžou být sourozenci. Protože oba dva jsou tak jiní, jsou jako dobro a zlo, ďábel a anděl. Z mých myšlenek o bratrech mě vytrhl jeden z nich. ,, Ptám se ještě jednou, znala jsi Silase?" Po této větě zavládlo mezi námi ticho. Mám mu říct že to byl můj přítel, že jsme spolu chodili ještě než poznal Tatiu. A mám mu říct že je jeho přesnou kopií ? Tyto věty se mi honili hlavou. Nakonec jsem usoudila že by bylo dobrý mu to říct i když vím že mně to bude stát hodně.

Z pohledu Nathali:

Z mého přemýšlení mě vytrhla nesnesitelná bolest železníku. ,, Aaaa". Ječela jsem přes celou celou místnost. ,, Fajn dobře řeknu ti všechno co budeš chtít jen mě ušetři toho hroznýho železníku. " Stefan mlčky odložil všechny ty kůly a vodu plnou železníku vedle sebe. Kývl na mě ať začnu mluvit.

,, Před 550 lety jsem byla zamilovaná do hnědovlasého kluka jménem ". Na chvíli jsem se odmlčela a poté potichu zašeptala. ,, Silas. " Koukala jsem do země, když jsem uslyšela Stefanovo zalapání po dechu. Odtrhla jsem pohled od špinavé podlahy a moje oči vyhledali ty Stefanovo . V jeho očích jsem viděla překvapení i strach. Jen jsem jse uchechtla a odvrátila od něho zrak. ,, Hádám že už si měl tu čest ho potkat". Řekla jsem s výsměchem. Potom se můj zrak přesunul zpátky na Stefana, který na mě koukal s nenávistí, nevypadal že něco řekne tak jsem pokračovala v mém vyprávění o mé bývalé lásce.

,, Pamatuju si jako by to bylo včera kdy sem ho potkala ". Řekla jsem s úsměvem při vzpomínce na ten večer.

Flash back

( rok 1446)

,, Bylo letního večera a já jsem se procházela v královské zahradě. Okolo mě byly nejrůznější kytky. Od mých oblíbených růží až po orchideje. Zastavila sem se u jedné růže a přičichla k ní. Náhle se za mnou ozval mužský hlas. Lekla jsem se a upustila jsem krásnou růži na písčitou zem. Otočila jsem za tím neznámým mužským hlasem. Stál tam velmi pohledný kluk s hnědými vlasy a s ostrými rysy . ,, Co tak krásná dívka jako ty pohledává v těchto končinách? " Řekl se zájmem. Jen jsem jse nad tím oslovením usmála a posléze mu odpověděla. ,, Nemyslím že jsem krásná, přeci jen jsem jen prostá služebná.. " Řekla jsem a zklopila hlavu. Najednou jsem ucítila něčí prsty na mé bradě . Zvedl mou bradu tak abych se mu koukala do jeho karamelových očí. ,, Ty jsi ta nejkrásnější dívka kterou jsem kdy potkal. " Cítila jsem jak se začínám červenat. Pan neznámý se jen usmál a poté řekl. ,,Jsem Silas ". ,,Já Nathali., "
Řekla jsem a také se na něho usmála.

O měsíc později

Za těch pět dní jsme jse dali se Silasem dohromady. Všechno bylo dokonalé . Silas byl úžasný přítel , pozorný, milý a pořád mi nosil nějaké dary . Jenže to se jednoho dne zmenilo . Kdy se tady objevila jedna dívka jménem Tatia.
Kvůli ní jsme se se Silasem rozešli. Protože on jí byl úplně posedlý . Dokonce chtěl udělat to aby s ní byl navěky. Tehdy jse mi to zdálo že je to nemožný, ale teď už vím že není. Tehdy Silas a jeho čarodějky zkoušely různé lektvary na to až Silas s Tatiou umřou tak aby mohli být spolu. Jenže po nějakém čase se zjistilo že to žádný lék neumožní. Po třech měsících se povedlo čarodějkám vytvořit druhou stranu. Jenže než jí čarodějky stihli vytvořit tak Silas zemřel. "

End flash back

,,Dodnes nevím jak Silas zemřel. "

Stefan se tvářil šokováně.
Najednou se za Stefanem u dveří objevil Damon se slovy.

,, No jako bych to neříkal. Tylere dlužíš mi Bourbon "
Zakřičel někam do domu. Ze shora se ozvalo Tylerovo ironické zamlumlaní. ,, To víš že jo. "
Damon se ušklíbl. ,, A co s ní hodláš dělat teď "pane chytrej? "
Zeptal se Damon Stefana.
,, Ještě z ní dostanu nějaký odpovědi a pak to nechám na tobě. "
Odpověděl Stefan jednoduše.
Nato Damon nic neříkal jen se šibalsky usmál a upíří rychlostí zmizel. Stefan se na mě otočil . ,, Fajn tak dál. Proč máš s Katherine stejný příjmení ? " Zeptal se a měl připravenej kůl na kterém byla nějaká voda . ,,Kůl namočenej v Železníku. Hmmm...Chytrý na stoletýho upíra". Řekla jsem si v duchu. Jen jsem povytáhla obočí a uchechtla se. Nato Stefan odpověděl. ,, Co je tady vtipnýho! "
,, To že se chováš jako tvůj IDIOCKEJ bratr. " Na idiockej jsem dala důraz protože jsem věděla že Damon poslouchá. Stefan chtěl něco říct, ale přerušil ho Damonův hysterickej křik. ,, HELE já to slyšel! Vykřikl  ,, a k tomu že se Stefan chová jako já tak tě musím sklamat. Já. Jsem totiž horší než  On. " Řekl a na ty čtyři poslední slova dal důraz. Nato jsem mu jen odsekla. ,, Hmm, Tak aspoň že to víš. "
Najednou se u nás objevil Damon. Vyrval Stefanovi kůl se sporýšem z ruku a zábodnul mi ho kousek od srdce. Vykřikla jsem bolestí.
,, Za co! " Damon se ke mně sklonil a do ucha mi pošeptal . ,, Za blbí keci. "
Cítila jsem jak se mi zrychlil pulz a  dřevo  ,které se dere ke srdci . Najednou někdo prudce vytáhl Kůl. Jen jsem zalapala po dechu. Zjistila jsem že můj zachránce byl Stefan, který už neseděl na židli, ale stál a tu židli jsem nikde neviděla. Asi jí někam jinam odnesl. Řekla jsem si v duchu. Najednou mě Damon vzal za krk do vzduchu. Okolo zápěstí mě pálil Železník . ,, Pust mě, prosím. " Řekla jsem přidušeně, ale Damon to ignoroval a zadíval se mi do očí. ,, Tak poslouchej jestli budeš nadále takhle drzá a nebudeš nám chtít nic říct . Tak to pro tebe skončí hůř. " ,, Jen jsem se uchechtla. " ,, To tak. " Řekla jsem drze. Damon se naštval pustil mě na zem a někam odešel. Já jsem tam jen seděla mnula jsi krk a koukala vražedně na Stefana, ikdyž za to nemohl. Po chvilce se Stefan vydal ke dveří u kterých se zastavil otočil se na mě  .   ,,Nathali to sis pěkně zavařila."
A s těmito slovy zavřel  "celu"  A zmizel někam do domu. 

Jenže to jsem tehdy nemohla vědět jak hrozné to bude. Tuto co mi dělali bylo o proti tomu co mě teprve čeká nic. Horší bolest jsem za mých pět set padesát let nezažila....