Take me back ( Ukončeno)

BOLEST

V minulém díle jste četli

Dojela jsem před dům,  zhluboka jsem se  nadechla a vystoupila z auta.  Pomalu ladným krokem jsem se rozešla k domu zastavila jsem se přede dveřmi.  A s hlubokým výdechem je otevřela.   Šla jsem chodbou až jsem se zastavila v kuchyni.  Tam byla Elena s nějakým klukem. Který byl ke mně otočenej zády. 

Z pohledu Nathali

Elena jse na mě koukla vyčítavím pohledem .  Ten kluk se na mě otočil a usmál se.  ,, Ahoj jsem Stefan".Řekl a přistoupil ke mně blíž .   ,,Nathali ". Řekla jsem s nezájmem .  Otočila jsem se od Stefana a chtěla jít blíž k Eleně která stála u linky.  Když jsem se zaposlouchala slyšela jsem  zrychlený tlukot  jejího srdce.   Jen jsem se nad tím pousmála.  Najednou se Elena prudce otočila a sebrala z linky nůž.  Začala se ke mně přibližovat.  Očividně si myslela že to se mnou něco udělá, ale se mnou to nic neudělalo.  Jen jsem tam  nehnutě stála namístě s ironickým úšklebkem a s rukama založenýma na prsou. Chtěla mi zabodnout nůž do ramene,  ale má ruka ji zastavila.  Elena se vzpírála, ale bylo jí to k ničemu.  Protože jsem byla silnější.   Najednou jsem ucítila tlak okolo srdce.  Podívala jsem se co je příčinou té  bolesti.  Byl to dřevěný kůl zabodnutý nad mým břichem.  Otočila jsem se abych viděla kdo my způsobil tu příšernou bolest.  Zpočátku jsem myslela že tam bude stát Stefan,  ale byl to někdo úplně jiný .  Byla to naše milovaná bloncka.  A za ní stála nějaká hnědovlasá dívka s hnědou pletí.  Která si tam pro sebe něco mumlala. Najednou sem ucítila hrozný tlak na hlavě.  Připadala jsem si jako kdyby  mi měla prasknout. Sesunula jsem se na zem držela jse za hlavu a bolestí ječela.
Najednou bolest přestala,  ale né na dlouho.  Upíří Barbie se ke mně  přiblížila a velkou silou mi vytáhla kůl z nad břicha.  Zvedla jsem a běžela ke vchodovým dveřím.  Najednou mě zarazila neviditelná bariéra která byla ve dveřích.  

,, Co po mně chcete!  Nic jsem vám neudělala.  Ale asi vám brzo něco udělám ". Zamumlala jsem si pro sebe.  Viděla jsem Stefanův vyděšený pohled.  Počkat  jestli Stefan slyší to co jsem si zamumlala. To by znamenalo že by Stefan byl také něco  nadpřirozeného...

  Z mých myšlenek mě vytrhla nesnesitelná bolest.  Koukla jsem na svoji kůži. Má kůže hořela na slunečním světle.  Poté se můj zrak přesunul na mou ruku kde by měl být prsten.  Který mě má chránit proti slunečnímu světlu. Ale nebyl tam.  Vyděšeně jsem se koukla na Stefana který stál přede mnou.   On po mně hodil jen lítostivý pohled  a skoro neslyšně zašeptal. ,, Promiň... "
Najednou jsem zařvala jsem bolestí.  Vůbec jsem si neuvědomila že stojím na slunci bez mého prstenu.  Rychle jsem se  vzpamatovala a upíří  rychlostí jsem přeběhla do nejbližšího stínu který byl u schodů.   Najednou jsem nic neviděla a nejspíš jsem omdlela. 

O 4 hodiny později
V Salvatore domě

Probudila jsem se v nějaké železné cele.  Sedící na židli a svázána provazem který byl napuštěný železníkem.   Najednou se
dveře otevřeli  a v nich stál Damon s pytlíkem krví v ruce.   Šel pomalým krokem ke mně a u toho mi říkal. ,, Nathali,  Nathali. " Koukala jsem se na něho nenávistným pohledem. ,,   Já ti věřila".   Řekla jsem zničeným hlasem. 
,,  Věřila jsem že seš jinej než se o tobě říká ". ,, A co jse o mně říká"?   Zeptal se napůl výsměšním ale zároveň ironickým hlasem. ,,  To že jsi čůrák ". ,, To maj pravdu já jsem čůrák. "

Přišel ke mně blíže a zadíval jsem mi do očí. Nastalo ticho. Tehdy jsem se poprvé zadívala do jeho očí . Jeho oči byly modré jako oceán až jsem se v nich utápěla.
Po chvilce promluvil

,, A co jsi ještě o mně slyšela Nathali..? " Řekl laškovným hlasem. 

,,  Překvapivě jenom samé dobré věci. "  Řekla jsem s nezájmem.  A odtrhla jsem se od jeho oči .  Toho očividně naštvalo protože zavrčel. ,, když s tebou mluvím tak se mi laskavě koukej do očí.  " Řekl a mou bradu vzal mezi ukazováček a palec.  Tím mě přinutil se na něho podívat.  Koukala jsem na něho s pohrdáním.,, Nathali, zeptám jse poprvé a naposledy. Kdo jsi a proč jsi jsem přijela? !".   Nic jsem mu na to neříkala.  A ani jsem
neměla v  plánu nic říct.,, Tak co budeš mluvit?" Jen jsem protočila očima a znovu odvrátila svůj pohled od něho. 

,,  Fajn,  tak jestli to nešlo po dobrým tak to půjde po zlím. "

Čaute všichni,  doufám že jse vám tahle kapitola líbila.  Jestli jo tak dejte like. 

Do komentáře mi můžete napsat.
Co podle vás udělá Damon Nathali? 

                 Vaše Lexi