Já: Hele, můžu se zeptat, komu patří číslo?
Odeslal jsem a napjatě čekal, kdo, a jestli vůbec, odepíše. Byl jsem ráno docela překvapený, když jsem na svém přirození našel telefonní číslo neznámé osoby.
Nebyl jsem schopen si vzpomenout, jak se tam dostalo, ani jestli bylo dívky, nebo chlapce, což bylo dost frustrující.
První chvíli jsem si sice myslel, že je to nějaká bouda, kterou na mě ušili Zayn a Liam, ale když byla zpráva úspěšně odeslána, samo se mi to vyvrátilo. Číslo vážně někomu patřilo.
A tak mi nezbývalo nic jiného, než jen čekat. Hádal jsem ale, že pokud má ona osoba stejnou kocovinu jako já, neodepíše mi jen tak.
„Zayne?" zaskuhral jsem, když se otevřely dveře a já se rychle přikryl, protože co kdyby to náhodou nebyl ani jeden z mých kámošů.
„Proč si vždycky myslíš, že je to on?" zasmál se Liam a já musel s ním. Sám jsem nevěděl, proč vždy řeknu zrovna jeho jméno, bylo to prostě automatické.
„Ani nev-" nestihl jsem ani odpovědět, jelikož mi zavibroval mobil a má pozornost tak spočinula jen na něm.
„Hele, hned vypadnu, jen jsem ti chtěl říct, že je hotová snídaně, jo a taky se potom pustíme do uklízení toho bordelu, co dole zůstal jako jediný. Tak si to tady vyřiď a dojdi." mrkl na mě se smíchem a hned na to i odešel.
Na nic jsem nečekal a sáhl po telefonu, kde na mě čekala zpráva od onoho čísla.
DICK MAN: Promiňte, ale jak jste se dostal k mému číslu?
Já: Můj kamarád včera pořádal párty a já jsem se ráno probudil a měl tvé číslo napsané na.. nose.
DICK MAN: Um, ráno jsem se probudil s pořádnou kocovinou, takže asi chápete, že si vůbec nic nepamatuju. Prosím, jak se jmenujete?
Já: To ti nemůžu říct 😉
DICK MAN: Potom vám nemůžu říct já, čí je tohle číslo.
Já: Jsem Harry, a ty jsi?
DICK MAN: Louis.
Já: Těší mě, Louisi ♥
DICK MAN: Pořád nechápu, jak se dostalo mé telefonní číslo na tvůj nos.
Já: Včera jsi docela řádil, Louisi
DICK MAN: Co se dělo?
Já: Tancovali jsme, pili jsme, tancovali, pili, tancovali a poté jsme skončilo u mě v pokoji, v posteli, kde jsme spolu usli. Jak jsi se ale dostal pryč, to netuším. 😐
Vymýšlel jsem si, vůbec jsem si nepamatoval, co se předchozí noc dělo, ale hodlal jsem využít toho, že on byl na tom očividně stejně.
DICK MAN: Niall mi řekl, že mě společně s nějakým černo-vláskem přenesli do auta a doma mu pomohl můj otec. My spolu nic neměli, že ne?
Já: Ne, neboj :D A byl to Zayn, můj spolubydlící
DICK MAN: To se mi ulevilo.
∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆
Tak jo, hele, nejsem debil :D Ale zjistil jsem, že vždy v sudý týden, kdy máme praxi, nedokážu psát Satan's Baby, protože jsem tak mimo a unavený, jako kdybych chodil snad do práce xdd. A tak je tu tenhle příběh, který jsem měl v plánu jako takovou oddechovku, až to budu opravovat jako dokončený příběh.
Takže, v sudý týden, kdy mám praxi, bude vždy v pondělí, středu a pátek, vycházet kapitola tohohle příběhu a v lichý týden bude ve středu a neděli vycházet Satan's Baby :) S těmi one-shoty se taky budu snažit, ale jak to tak vypadá, tak bude vždy jeden po dvou/třech týdnech, uvidíme, nic neslibuji. :)
Tak jo, doufám, že se bude líbit a budete spokojeni :)
