Harry
Byla to hrůza. Díky tomu všemu adrenalinu jsem si nevšiml, co všechno mi udělal, až dokud jsem si to neprohlížel v zrcadle.
Jeden velký modrák se mi rýsoval okolo oka, druhý na bradě, a to radši ani nemluvím o svém břiše.
Vypadalo to, jako by zbil on mě, ne já jeho, ani jsem radši nechtěl vědět, jak vypadá on.
Ret jsem měl roztržený a rána u obočí byla tak na jeden steh, ale musel jsem si vystačit s provizorní mašličkou.
Omyl jsem si obličej studenou vodou, což mě trochu probralo, ale i tak jsem byl podezřele unavený.
Bál jsem se, abych neměl otřes mozku, nebo tak něco. Už tak jsem doufal, že to bolavé žebro není zlomené, ale jak se říká, naraženina bolí víc, než zlomenina.
Usušil jsem si obličej ručníkem, který byl pověšený vedle umyvadla. Jak jsem si tak prohlížel jejich dům, vypadal úplně obyčejně, mohl jsem si ale jen domýšlet, co všechno se tam stalo.
Ještě pořád jsem nemohl uvěřit tomu, že mu to všechno dělal jeho vlastní otec. Vlastně tomu nemůžu uvěřit do teď, je to něco nepochopitelného.
Vytáhl jsem další lepítka z lékárničky, kterou jsem našel pod umyvadlem a vystřihl tenký proužek, kterým jsem si přelepil ránu na spodním rtu.
Obočí už jsem měl, a tak jsem chtěl pokračovat na břiše, kde jsem měl jednu velkou odřeninu, když v tom mi opět začal v kapse vyzvánět mobil.
Bylo to už snad po desáté, ale já to nebral, jelikož jsem měl až do té chvíle plné ruce práce s Louisovým otcem.
Vytáhl jsem ho tedy a rychle to zvedl, když jsem na obrazovce spatřil Zaynovo jméno.
„Jo? Co se děje?” vydechl jsem zničeně, jelikož mě s každým slovem bolelo tělo víc a víc.
„No konečně! Kde vězíš?! Volám ti už od rána, sakra!” začal na mě křičet, ale já na něj vůbec neměl nervy.
Měl jsem chuť mu to okamžitě položit, ale byl to kámoš, tak jsem zatnul zuby a poslouchal dál.
„Mám tady Louise, rozumíš? Louis, je u nás doma, bude tu nějakou dobu, než se dá dohromady, ale nejlepší na tom všem je, že on si mě vůbec nepamatuje! Myslí, že jsem někdo úplně cizí.” zasmál se.
Nemohl jsem uvěřit tomu, co právě řekl. Louis. To nebohé zlatíčko. U nás doma. Byl tam. On byl u nás! Tak blízko, ale při tom tak daleko.
Chtěl jsem za ním okamžitě jet, i kdybych měl celou cestu utíkat, pro něj bych to udělal.
Jenže, byl tu jeden problém. V jednom z pokojů byl k židli přivázaný jeho otec a já od něj nemohl jen tak odejít.
Nemohl jsem ho nechat bez dozoru, to prostě nešlo. Musel jsem si vybrat, buď ho okamžitě odvezu na policii a poté pojedu hned za Louisem, nebo se prvně postarám o jeho otce a až poté pojedu za ním.
Bylo mi hned jasné, že kdybych ho dovezl na policii, bez Louise nemám prakticky žádné důkazy, až na naše zprávy, ale to by mohl psát kdokoliv.
Vyhrála tedy varianta B. Musel jsem se prvně postarat o toho zmrda, bohužel, dřív jsem za Louisem nemohl.
„Kámo? Jsi tam?” promluvil Zayn, když jsem mu na to nic neřekl, ale já nemohl. Nevěděl jsem, jak jen to říct.
„Dohlédni mi na něj, prosím tě, než se vrátím. Budu pár dní pryč, tak se o něj postarej, jak nejlíp to půjde a nenech ho utéct, jasné?” promluvil jsem po chvíli tiše, ale tak, aby mě slyšel.
„Cože? To si ze mě snad děláš prdel! Já tady čekám jak idiot celý den, jak budeš šťastný a hned dojedeš, ale ty na něj místo toho sereš a někde si flámuješ!”
„Drž hubu, kurva. Ani nevíš, jak moc bych chtěl být teď u něj, ale nemůžu! Mám tady jeho otce, ty idiote, nemůžu od něj jen tak odejít a nechat ho tady. Máš ty vůbec mozek?” procedil jsem skrz zuby.
Nechtěl jsem na něj křičet, jelikož by mě to vážně bolelo, tak jsem se snažil alespoň trochu krotit.
„Jo, jasně. Fajn, postarám se o něj, to nebude problém. Jen, Harry, buď opatrný, okay? Až se vrátíš, bude tu, neboj, ale ať je to brzy, rozumíš?”
Snažil se znít silně, ale já v jeho hlase stejně slyšel ten strach, který o mě měl. Netušil, že je Louisův otec dávno svázaný, a tak měl strach. Právem, byl to vážně velký, a hlavně silný hajzl.
„Neboj, budu zpátky dřív, než se naděješ.” usmál jsem se, i když mě nemohl vidět a položil mu to.
______________________________________
Trochu mi to teď přijde, jako by byl Zayn Harryho kluk, ale tak, není, to je vám snad jasné. 😂😅
Snad se líbilo :)
